Dům ze špatných cihel člověk nepostaví

Důležité je mít se rád. Přijímat se takový, jaký člověk je. Nesrovnávat se. Jít si za svými cíli, respektovat svá přání a potřeby. Takové věty slýchá člověk nebo čte denně. Všichni po tom touží. Ale jak? Existuje návod? A co se stane, když se bude mít člověk rád? Jak se to pozná?

V rámci konference s názvem Láska ve 21. století, která probíhala v Olomouci, se člověk vedle pasivního obohacování na přednáškách mohl i aktivněji zapojit v rámci workshopů. Nabídka byla opravdu pestrá.

Jednou z přednášek byla láska k sobě. Neustále se soustředí člověk na druhé, co kde kdo, jak ho/ji upoutat. Tematikou sebelásky a péče o sebe se zabývám v poslední době denně.

Pokud se člověk nelíbí sám sobě

Všichni mají chvíle, kdy mají pocit, že se nemají rádi. Ať už je to kvůli něčemu, co člověk udělal nebo řekl, nebo kvůli vnějším vlivům, všichni mohou upadnout do stavu pochybností o sobě a neštěstí. Ale nemusí to tak zůstat. Zde je několik tipů, jak se s tím vyrovnat, pokud se nemá člověk rád:

• zaměřit se na pozitivní věci – je snadné zabřednout do negativní samomluvy, ale je důležité uvědomit si na sobě pozitivní věci, udělat si seznam svých silných stránek a úspěchů a zaměřit se na ně
• obklopte se pozitivními lidmi – podporující přátelé a členové rodiny pomohou vzpomenout si na to, co je na člověku dobré, a mohou poskytnout tolik potřebnou vzpruhu
• s někým si promluvit – pokud má člověk potíže, nemusí se bát se obrátit na přítele, člena rodiny nebo odborníka na duševní zdraví, rozhovor o pocitech může pomoci zpracovat je a získat lepší perspektivu
• pečovat o sebe – péče o sebe je zásadní pro to, aby se člověk cítil dobře, ujistit se, že má dostatek spánku, jí zdravá jídla, cvičí a dělá si během dne přestávky
• dopřát si milost – je v pořádku dělat chyby, připomínat si, že každý občas bojuje a že v tom není sám
• najít si něco, co člověka baví – dělat něco, co ho baví, pomůže zvýšit sebevědomí a připomene hodnotu
• praktikovat soucit se sebou samým – mluvit se sebou tak, jak by člověk mluvil s přítelem, být laskavý a chápavý ke svým nedostatkům a uznat, že dělá, co je v silách

Tyto tipy mohou pomoci zvládnout situace, kdy se člověk necítí být sám sebou. Pamatovat na to, že je v pořádku, že se tak někdy cítí člověk, a je důležité být k sobě laskavý a vyhledat pomoc, pokud ji člověk potřebuje.

Sebeláska

Sebeláska je důležitý pojem, který je v dnešní společnosti často přehlížen. Je to proces péče o sebe sama a přijetí sebe sama takového, jaký člověk je. Sebeláska je důležitá pro pohodu, duševní zdraví a celkové štěstí.

Sebeláska je akt, kdy člověk dává přednost sám sobě před ostatními. Znamená to pochopit své potřeby a zajistit jejich naplnění. Znamená to také být k sobě laskavý a přijmout své nedokonalosti. Sebeláska není sobecká, je nezbytná pro osobní růst a rozvoj.

Jedním ze způsobů, jak praktikovat sebelásku, je stanovit si hranice vůči sobě i ostatním. Zdravé hranice umožňují cítit se pod kontrolou a být respektováni. Zabraňuje také v tom, aby si na sebe člověk vzal víc, než je schopen zvládnout.

Dalším způsobem, jak praktikovat sebelásku, je věnovat si čas na aktivity péče o sebe. Péče o sebe může zahrnovat cokoli od teplé koupele po procházku. Důležité je udělat si na sebe čas a dělat věci, které přinášejí radost a uvolnění.

V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že sebeláska je cesta. Naučit se mít rád sám sebe vyžaduje čas a praxi. Je na místě se snažit být k sobě trpělivý a laskavý a najít způsob, jak oslavit své úspěchy.

Sebeláska je důležitý koncept, který může pomoci pečovat o duševní i fyzické zdraví. S trochou úsilí a praxe se lze naučit mít rád sám sebe a cítit se ve svém životě více pod kontrolou a sebevědomí.

Je něco většího, než láska k sobě samému?

Sebeláska je pojem, který je známý od nepaměti a často se označuje za základ všech ostatních forem lásky. Existuje však něco většího než sebeláska?

Odpověď zní ano. Skutečná láska je mnohem větší než sebeláska. Sebeláska je nezbytnou součástí života, ale může být také omezující. Sebeláska je zaměřena na sebe, ale pravá láska je zaměřena na druhé.

Pravá láska je závazek milovat lidi kolem sebe a pečovat o ně, i když je to těžké. Je to ochota obětovat se ve prospěch druhého člověka a upřednostnit jeho potřeby, přání a touhy před svými vlastními. Je to závazek být přítomen a aktivně naslouchat bez posuzování.

Skutečná láska je také praktikování soucitu, porozumění a empatie. Když praktikuje člověk pravou lásku, snaží se pochopit perspektivy lidí kolem, aniž by je odsuzoval. Jak poznat, že vztah nemá smysl?

Pravá láska je také praktikováním nesobeckosti. Člověk se učí upřednostňovat potřeby lidí kolem sebe před svými vlastními a odkládat své ego, aby mohl sloužit druhým. Učí se být pokorný a uvědomovat si, že je pouze součástí většího celku.

Pravdou je, že skutečná láska je mnohem větší než sebeláska. Je to něco, co je třeba aktivně praktikovat a pěstovat. Je to závazek milovat a pečovat o lidi kolem a aktivně jim sloužit, jak jen člověk může.

Je to praxe soucitu, porozumění a empatie, která pomáhá uvědomit si vzájemnou propojenost a přijmout život služby druhým.