Vliv psychiky na obezitu

Špatné geny – to je nejčastější argument, kterým někteří lidé ospravedlňují to, že se nemohou zbavit nadbytečných kilogramů. Pravda je ale jiná. Ačkoli existuje celá řada genů, jejichž varianty vedou k vyššímu riziku obezity, prakticky všichni odborníci jsou zajedno, že za obezitu v současném měřítku může zevní prostředí – tedy vysoký příjem kalorií a nízký výdej energie. Co dalšího má na obezitu vliv? Do jaké části je to vina genetiky, do jaké společnosti a do jaké je to vina nás samých?

Existuje obor zvaný psychosomatika, který se snaží objasnit velmi těsný vztah psychiky a těla. Dnes už je zřejmé, že stav psychiky dokáže ovlivňovat stav organizmu a tento jev lze potvrdit mnoha výzkumy.

Co je obezita? 

Obezita je zdravotní stav charakterizovaný nadměrným hromaděním tělesného tuku, které může mít negativní dopad na zdraví jedince. Obvykle se určuje pomocí výpočtu indexu tělesné hmotnosti (BMI), což je poměr hmotnosti a výšky. BMI 30 nebo vyšší se obecně považuje za ukazatel obezity.

Obezita může být důsledkem kombinace genetických faktorů, faktorů prostředí a chování. V některých případech mohou určité genetické odchylky předurčovat jedince ke snadnějšímu přibírání na váze. Samotné genetické faktory však o obezitě nerozhodují, protože významnou roli hrají také volba životního stylu a faktory prostředí.

Mezi faktory prostředí, které přispívají k obezitě, patří:

• dostupnost a přístupnost nezdravých potravin
• sedavý způsob života
• kulturní normy, které podporují nezdravé stravovací návyky

Moderní stravovací prostředí s množstvím zpracovaných a vysoce kalorických potravin v kombinaci se sedavým způsobem života, jako je dlouhodobé sezení a nedostatek fyzické aktivity, sehrálo významnou roli v celosvětovém nárůstu obezity.

Mezi faktory chování související s obezitou patří špatný výběr stravy, nadměrná spotřeba kalorií a nedostatek fyzické aktivity. Nebo také opakované držení diet, jednostranné stravování, jako např. paleo strava, orthorexie apod.

Nezdravé stravovací návyky, jako je konzumace potravin s vysokým obsahem cukru, tuku a kalorií, mohou přispívat k nárůstu hmotnosti. Kromě toho může nedostatek pravidelné fyzické aktivity zabránit tomu, aby jedinci

Je sklon k obezitě vrozený?

Genetika hraje při vzniku obezity určitou roli, ale není jediným rozhodujícím faktorem. Obezita je komplexní onemocnění, které je ovlivněno jak genetickými faktory, tak faktory prostředí. 

Výzkum ukázal, že obezita má genetickou složku, protože určité geny mohou ovlivňovat metabolismus, regulaci chuti k jídlu a ukládání tuku.

Je však důležité si uvědomit, že genetika nepředurčuje hmotnost jedince ani pravděpodobnost vzniku obezity. 

Významnou roli při vzniku obezity hraje:

• prostředí, ve kterém člověk žije
• životní styl
• celkový zdravotní stav

Pokud má například člověk genetické dispozice k obezitě, ale žije v prostředí, které podporuje zdravé stravovací návyky a pravidelnou fyzickou aktivitu, může se riziko vzniku obezity výrazně snížit. 

Naopak u člověka, který nemá genetickou predispozici k obezitě, ale žije v prostředí, které podporuje nezdravé stravovací návyky a sedavé zaměstnání, se obezita přesto může vyvinout.

Genetika navíc není příčinou dramatického nárůstu obezity v posledních několika desetiletích. Zatímco výskyt obezity výrazně vzrostl, genetické faktory se stejnou měrou nezměnily. To naznačuje, že faktory prostředí, jako je dostupnost vysoce zpracovaných a kalorických potravin, sedavý způsob života a socioekonomické faktory, mají na obezitu větší vliv než samotná genetika.

Je ovšem známo, že sklon k přibírání na váze má i své genetické opodstatnění. Všichni máme kolem sebe člověka, který se může cpát a nikdy nepřibere, my se však na jídlo jen podíváme a hned ztloustneme. Také bylo prokázáno, že i distribuce tukové tkáně je do značné míry geneticky podmíněna. Je odhadováno, že ukládání břišního tuku je ovlivňováno ze zhruba 30 – 50 % genetickou výbavou jedince.

Pro prevenci a zvládání obezity je nezbytné zaměřit se na vytváření zdravého prostředí a podporu zdravého chování bez ohledu na genetické predispozice jedince.

Stres – cesta do záhuby

Kromě genetiky a prostředí může hrát významnou roli při vzniku obezity také stres. Když člověk prožívá stres, jeho tělo uvolňuje stresové hormony, jako je kortizol, které mohou ovlivňovat chuť k jídlu a ukládání tuku. 

Výzkum ukázal, že chronický stres může vést ke zvýšení chuti k jídlu a chuti na potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru a kalorií. Je to proto, že stres může aktivovat centra odměny v mozku, která jsou spojena s potěšením a pohodlím. V důsledku toho se lidé mohou obracet k jídlu jako ke způsobu, jak se vyrovnat se stresem a najít dočasnou úlevu.

Kromě toho může stres také narušit normální spánkový režim. Nedostatek spánku je spojován se zvýšeným rizikem obezity, protože může ovlivňovat hormony regulující hlad a vést k přejídání a přibývání na váze.

Kromě toho může stres narušit schopnost člověka zapojit se do zdravého chování. Ve stresu může být pro jedince obtížné upřednostnit cvičení, plánování jídla a další aktivity, které podporují regulaci hmotnosti. Stres může také přispívat k emočnímu přejídání a ztrátě motivace ke zdravým rozhodnutím.

Chronický stres může mít navíc dlouhodobé účinky na organismus. Trvalé působení stresových hormonů může vést ke zvýšenému ukládání tuku, zejména v oblasti břicha. Tento typ tuku, známý jako viscerální tuk, je spojen s vyšším rizikem vzniku obezity.

Psychosomatika a obezita

Je důležité uvědomit si roli psychosomatických faktorů při vzniku obezity a přijmout opatření k účinnému zvládání stresu. To může zahrnovat praktikování technik snižujících stres, jako jsou:

• cvičení
• mindfulness
• meditace
• terapie

Rozvoj zdravých mechanismů zvládání stresu může jednotlivcům pomoci lépe si vybírat potraviny, udržovat pravidelnou fyzickou aktivitu a zlepšit celkovou pohodu. Na psychiku mohou mít vliv i nápoje. Lepší službu než káva poskytne třeba matcha tea, jasmínový čaj nebo moringa.

Souhrnně lze říci, že obezitu ovlivňují genetika, prostředí a psychosomatické faktory. I když genetika může jedince k obezitě předurčovat, významně k ní přispívá i prostředí a volba životního stylu. Zejména stres může vést k nárůstu hmotnosti a bránit snahám o regulaci hmotnosti.

Uvědomění si vlivu psychosomatických faktorů na obezitu je zásadní pro vypracování účinných strategií prevence a léčby. Řešením stresu a podporou zdravého chování mohou jednotlivci převzít kontrolu nad svou hmotností a celkovým zdravím.

Jak bojovat s obezitou? 

I když tedy genetika může přispívat k riziku vzniku obezity, není jediným rozhodujícím faktorem. Stejně důležitou roli hrají volba životního stylu, faktory životního prostředí a celkový zdravotní stav. 

Pro prevenci a zvládání obezity je nezbytné zaměřit se na vytváření zdravého prostředí a podporu zdravého chování bez ohledu na genetické predispozice jedince. 

Účinnou strategií v boji proti obezitě může být přijetí opatření, jako např.:

• přijetí vyvážené a výživné stravy
• pravidelná fyzická aktivita
• zvládání stresu
• dostatek spánku
• vyhledání podpory zdravotníků a podpůrných skupin

Je také důležité mít na paměti, že k hubnutí je třeba přistupovat trvale a postupně a zaměřit se spíše na dlouhodobé změny životního stylu než na rychlá řešení. 

Vyhledání odborného poradenství registrovaného dietologa, odborníka na výživu nebo poskytovatele zdravotní péče navíc může poskytnout individuální rady a podporu během celé cesty k hubnutí. 

Řešením různých faktorů, které přispívají k obezitě, a zavedením zdravých návyků mohou jednotlivci úspěšně bojovat s obezitou a zlepšit své celkové zdraví a pohodu.

V boji proti obezitě je nezbytné přijmout komplexní přístup, který zahrnuje změnu životního stylu, včetně zdravých stravovacích návyků, pravidelné fyzické aktivity a zvládání stresu. V první řadě je důležité zaměřit se na zavedení vyvážené a výživné stravy. Teprve po zvládnutí základů je možné pouštět se do systematických dietních režimů a zkoušet cesty k hubnutí, jako je třeba ketóza.

To zahrnuje konzumaci různých plnohodnotných potravin, včetně ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, libových bílkovin a zdravých tuků. Zásadní je také kontrola porcí, která pomáhá zajistit, aby byl příjem kalorií přiměřený pro regulaci hmotnosti. 

Vyhýbání se vysoce zpracovaným a sladkým potravinám a sladkým nápojům nebo jejich omezení může významně přispět k úsilí o snížení hmotnosti.

V boji proti obezitě je klíčová pravidelná fyzická aktivita. Pokud se člověk týdně věnuje alespoň 150 minutám aerobního cvičení střední intenzity nebo 75 minutám intenzivního cvičení, může spálit kalorie a zlepšit celkový zdravotní stav. Kromě toho je třeba zařadit posilovací cvičení, aby se vytvořila svalová hmota, která může pomoci zvýšit rychlost metabolismu a pomoci při regulaci hmotnosti.

Důležité je také zvládání stresu, protože stres může vést k emočnímu přejídání a bránit snahám o hubnutí. Techniky, jako je všímavost, meditace, hluboké dýchání a pravidelná relaxace, mohou pomoci snížit hladinu stresu a podpořit vyváženější životní styl.