O trochu šťastnější život…

Štěstí je jedním z nejčastějších přání. Kdo by taky nechtěl být šťastný? A když známe svůj cíl, stačí se vydat po té správné cestě a nutně k němu musíme dojít. Jak je ale známo, většinou řešení není tak jednoduché.

Jak zjistit, která cesta ke šťastnějšímu životu je ta správná?

Tak za prvé – samostatně. Každý vidí štěstí v něčem jiném. Žádný člověk ale není stejný. Je proto nesmysl věřit v jednu cestu, která učiní všechny šťastné.

Štěstí nejde pořídit za peníze a často má různé podoby

Metody, které fungují na jednoho, nemusí pomoci druhému. Hledání inspirace u ostatních samozřejmě není na škodu, ale slepé přejímání „zaručených rad ke štěstí“ většinou nikam nevede.

Za druhé, často udílí rady neznalci, kteří zakládají svá tvrzení na vlastní intuici nebo něčem podobném. Jejich rady tedy nevycházejí z odborného zkoumání.

Většinou jsou velmi obecné, aby se hodily pro co nejvíce lidí, kteří si rádi koupí jejich knížku nebo zajdou na jejich seminář o štěstí. Kde tedy nalézt opravdové znalce štěstí? Odpověď nabízí pozitivní psychologie.

Co je pozitivní psychologie?

Tento psychologický obor zahrnuje zkoumání štěstí mezi svá základní výzkumná témata. Během let výzkumů ověřili pozitivní psychologové účinky několika desítek pozitivních intervencí.

Dnes se zaměřím na techniku nazývanou Tři dobré věci. Ještě předtím je ale potřeba uvést věci na pravou míru.

Účinky jednotlivých programů samozřejmě nefungují na všechny stejně – liší se podle chápaných příčin neštěstí, osobní síly i životního stylu každého.

Stejně tak nelze tato doporučení považovat za jedinou správnou cestu, která nás dovede spolehlivě k většímu štěstí. Spíše se jedná o jakousi kuchařku, která v sobě obsahuje velké množství receptů. Z těchto možností si každý může vybrat podle vlastního uvážení.

Osobně doporučuji zkušební provoz – vybrat si jednu z nabízených možností a po určitou dobu se jí věnovat. Podle vlastního zhodnocení je potom zřejmé, zda si daný člověk vybral „pravé ořechové“, nebo raději zkusí něco jiného.

Základem je ochota dát pozitivní intervenci šanci.

Tři dobré věci

Poprvé s touto metodou přišli američtí psychologové v roce 2005. Od té doby patří k velmi rozšířeným a často užívaným intervencím. Její obliba spočívá v jednoduchosti a efektivitě. Úkolem je vytváření jakéhosi deníčku, ať už papírového nebo elektronického.

Každý večer před spaním si v duchu daná osoba zhodnotí svůj den a zapíše si tři věci, které se jí povedly. Nemusí to být hlavní úkoly v práci, ve škole nebo doma. Stačí maličkosti, které ji v ten den potěšily.

Překvapivě dobrá káva, příjemné setkání s přáteli, pěkné počasí, doprava bez zácpy, cokoli. U každé z těchto dobrých věcí by se daná osoba měla zastavit a chvíli se myšlenkami vrátit do dané chvíle. A užít si ji. Úsměv a příjemný pocit se dostaví vzápětí.

Tento jednoduchý princip s sebou nese hned několik kladných důsledků. Když se daná osoba naučí dobré věci ve svém životě vyhledávat, bude si je automaticky i více uvědomovat.

I když se objektivně nic nezmění, uvidí svůj běžný den v lepším světle. Navíc ve dnech „kdy se nic nedaří“ slouží záznamy dobrých věcí jako spolehlivý zdroj lepší nálady.

A ještě něco navíc

Princip tří dobrých věcí neslouží pouze k zaznamenávání každodenních úspěchů a vítězství. Podle svých záznamů se dá rychle zjistit, které oblasti života dané osobě přinášejí nejvíce radosti. Na tyto situace by se daná osoba měla zaměřit.

Důležité je přitom se zamyslet, jakou v nich daná osoba hraje roli a co může udělat pro to, aby se opakovaly častěji.

Více štěstí

Některé věci nejdou za peníze koupit. Štěstí patří mezi těch pár vyvolených, o kterých se to říká. Není to sice úplně pravda, ale o tom až jindy.

Možnosti jsou skoro nekonečné. Každý zná jiný „zaručený recept“ na štěstí. Proto je odpověď hledat právě v pozitivní psychologii, což je věda zabývající se kromě jiného právě štěstím.

Nejen, že pozitivní psychologové hledají možnosti, jak štěstí měřit. Oni také hledají cesty, jak své štěstí zvýšit.

Aktivně-konstruktivní reagování

Jelikož kvalitní mezilidské vztahy tvoří velmi důležitou součást osobního štěstí, je třeba se o nich zmínit. Tato metoda vychází z lidské moudrosti hovořící o tom, že „sdílená radost je dvojnásobná“.

V tomto případě není zaměření na toho, kdo radost sdílí, ale na toho, kdo radost přijímá. Na toho, kdo na radost reaguje, a hlavně na to jak reaguje.

Aktivně-konstruktivní typ reakce je ten, kdy na dobré zprávy daná osoba odpovídá pozitivně, se zájmem a entuziasmem. Opravdu prožívá dobré zprávy a zajímá se o další detaily.

Cílem samozřejmě není nadšení hrát. Důležité je uvědomit si vlastní typickou reakci a postupně ji podle vlastních možností měnit k lepšímu. Krůček po krůčku.

Silné stránky osobnosti

Obecně platí, že je lepší pro danou osobu se věnovat tomu, v čem vyniká, než tomu, v čem je průměrná. Tento postřeh našel své uplatnění i při hledání štěstí a spokojenosti. Postup je jednoduchý: odhalit své silné stránky a zaměřit se na jejich rozvíjení.

Při hledání silných stránek je možnost se vydat několika směry.

Například se může vyplnit dotazník silných stránek osobnosti. Pokud není kniha po ruce, stačí se na chvíli zamyslet a vrátit se do dětství k činnostem, které nám šly „samy od sebe“. Zavzpomínat, jakou roli jsme hráli v kolektivu – šašek, vrba, vůdce.

Stejně tak je možnost se hlouběji podívat na současnost. Ve kterých věcech je daná osoba lepší než ostatní? Co na ní přátelé oceňují? Které činnosti ji nabíjí? Jaké by si zvolila povolání, kdyby nezáleželo na penězích?

Stačí několik upřímných chvil přemýšlení a vzpomínání a odpovědi máme na světě. Teď konečně přichází ta zajímavější část – rozvíjení svých silných stránek.

Není potřeba sestavit si nabitý denní plán, kdy se bude daná osoba postupně věnovat všem. Stačí si vybrat dvě, tři vlastnosti, na které se chce zaměřit.

Pak už jen najít takové činnosti, ve kterých své přednosti uplatní. A opět stačí drobné změny. Je daná osoba odvážná? Měla zkusit jídlo, které nikdy nejedla. Je aktivní? Neměla by používat výtah, ale chodit po schodech. Možností je nekonečně a fantazii se meze nekladou.

Ještě více štěstí

Štěstí na sebe bere nejrůznější podoby. Pro někoho vypadá jako milovaná osoba, pro jiného spíš jako domácí mazlíček nebo oblíbená pizza. Ať už štěstí vypadá jakkoli, hlavní je se k němu dostat.

Další oblasti, na které by se daná osoba měla zaměřit, je vychutnávání a hned v závěsu pak laskavost.

Vychutnávání

Daná osoba by si měla položit otázku, a to tu, kdy se naposledy zastavila a užila si obyčejnou všední chvilku. Dávno nebo dokonce nikdy? Tak to je nejvyšší čas to napravit. Protože podle pozitivních psychologů vychutnávání funguje a zvyšuje osobní pocity štěstí.

Kouzlo této intervence spočívá v jejím jednoduchém využití. Vychutnávat si totiž můžete skoro cokoli skoro kdekoli.

Pro začátek by si měla vybrat některý ze svých každodenních rituálů. Ranní káva, sprcha na probuzení, cesta do práce nebo třeba nákup potravin jsou ideální. Příště by si tuto chvíli měla vychutnat. Co to znamená? V podstatě zapojení smyslů a odpojení myšlení.

Ještě konkrétněji, až si bude ráno dávat kávu, měla by přestat myslet na to, jaký bude mít den. Místo toho by měla poslouchat, jak přelévá vodu. Rukama prozkoumat strukturu hrnku. Přičichnout si. Zavřít na chvilku oči a vychutnat si ranní dávku kofeinu.

Pomyslnou třešničkou na dortu je pak sdílení zážitků s ostatními. Ideální cestou je například říct svému partnerovi, jak zní přelévání vařící vody.

Náhodný čin laskavosti

Jak už název napovídá, další intervence spočívá v pomoci jiné osobě. Základem je vlastní nesobecké rozhodnutí, za kterým se neskrývá osobní zisk – ty případy, kdy se za pomoc očekává odměna.

V ostatních ohledech mohou být činy úplně rozdílné. Darování krve, vyvenčení sousedova psa, pomoc staré paní s nákupem, návštěva postarší tety. Možností máme každý den víc než dost. Stačí je jen najít.

Pomoc nemusí být nijak velká ani život měnící. Stačí drobnost, která někomu pomůže na pět minut. Důležité je laskavosti obměňovat, aby nezapadly prachem stereotypu a nestaly se z nich nutnosti.

Prožívané štěstí se ještě zvyšuje, když se těchto laskavých činů vykoná více za den. Což zřejmě nepřekvapí.

Na závěr by si každá osoba měla představit, jaký ze sebe bude mít pocit, když ukáže směr ztracenému turistovi, pomůže mamince s kočárkem a podrží dveře pro starou paní. A to všechno během jediné cesty z práce domů.

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang