Smíšená úzkostně depresivní porucha – co to je, diagnostika, léčba

Smíšená úzkostně depresivní porucha je komplexní stav duševního zdraví, který spojuje symptomy úzkosti a deprese do jednoho celku. Tento stav může mít značný dopad na každodenní fungování postižených jedinců a může vyvolat potřebu specializované péče a podpory. Důležité je pochopit, jak tento stav funguje a jak s ním efektivně pracovat, aby osoby trpící touto poruchou mohly dosáhnout lepšího duševního zdraví.

Cílem je, aby tento článek sloužil jako zdroj informací a podpory pro ty, kteří se potýkají s SÚDP, ať už sami, nebo u svých blízkých. S trochou pochopení a dostupnou pomocí je možné tuto poruchu zvládat a žít plnohodnotný život.

Co je smíšená úzkostně depresivní porucha?

Smíšená úzkostně depresivní porucha (SÚDP) je stav, který kombinuje příznaky úzkosti a deprese. Jedinec trpící tímto stavem může prožívat pocity intenzivní úzkosti spolu s depresivními symptomy, jako je smutek, beznaděj a nedostatek zájmu o běžné aktivity.

Tato kombinace může vést k vážným problémům v každodenním životě, včetně narušení mezilidských vztahů, pracovních obtíží a snížené životní spokojenosti.

Diagnostika a léčba

Diagnostika smíšené úzkostně depresivní poruchy může být složitá, protože symptomy mohou být často zaměňovány za jiné duševní poruchy nebo běžné reakce na stres. Je důležité hledat pomoc od kvalifikovaného odborníka, který provede důkladné vyšetření a diagnózu.

Léčba SÚDP zahrnuje kombinaci léčby a terapeutických intervencí, které pomáhají řídit symptomy a zlepšit kvalitu života postižených jedinců.

Mezi běžné formy léčby patří:

• psychoterapie
• farmakoterapie
• podpora okolí

Je důležité si uvědomit, že SÚDP je léčitelný stav a s odpovídající léčbou a podporou je možné zlepšit kvalitu života postižených jedinců.

Smíšená úzkostně depresivní porucha – invalidní důchod

Smíšená úzkostně depresivní porucha může být pro postižené jedince značně obtížná a může mít významný dopad na jejich schopnost pracovat a udržet si stabilní zaměstnání. V některých případech může být tento stav tak závažný, že postižený jedinec není schopen pracovat vůbec nebo je jeho pracovní výkon vážně omezen. Proto se může zdát jako vhodné řešení v případě této diagnózy invalidní důchod.

Invalidní důchod se tak stává nezbytným krokem, který umožní postiženému jedinci získat finanční podporu a zajištění prostředků k léčbě a péči.

Pro získání invalidního důchodu je nezbytné mít řádnou diagnózu a důkazy o tom, že stav poruchy způsobuje vážné omezení v každodenním životě a pracovní neschopnost. Je důležité vše konzultovat s odborníkem na duševní zdraví a právním poradcem, aby byl postup při žádosti o invalidní důchod proveden správně a efektivně.

Úzkost – co to je a čím je způsobena?

Úzkost je stav, který postihuje miliony lidí na celém světě. Jedná se o intenzivní pocit strachu, obav a neklidu, který může být vysilující a zasahovat do každodenního života.

Úzkost může způsobovat tyto fyzické příznaky:

• třes
• pocení
• časté močení
• zvýšená srdeční frekvence

A také psychické příznaky:

• potíže se soustředěním
• pocit přetížení
• halucinace
• potíže se spánkem

Projevem úzkosti může být v horším případě i mentální bulimie.

Často je způsobena stresujícími událostmi nebo situacemi, jako je úmrtí blízké osoby, velká životní změna nebo traumatický zážitek. Může být také způsobena základními zdravotními potížemi, jako je deprese, neléčená bipolární porucha, obsedantně kompulzivní porucha nebo schizoidní porucha osobnosti. Úzkostné poruchy jsou nejčastějším psychickým problémem ve Spojených státech, kterým trpí přibližně 40 milionů dospělých.

Existuje několik způsobů léčby úzkosti. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je oblíbenou formou terapie používanou k léčbě úzkosti. KBT pomáhá lidem identifikovat a změnit negativní vzorce myšlení a chování, které mohou vést k úzkostným poruchám. Běžnou léčbou úzkosti jsou také léky.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) jsou nejčastěji předepisovanými léky na úzkost a mohou být velmi účinné při snižování příznaků. Mezi takové léky patří například Lexaurin.

Kromě terapie a léků existují některé změny životního stylu.

Mezi ně patří:

• cvičení (uvolňuje endorfiny, které zlepšují náladu)
• vyvážená strava
• dostatek spánku
• nalezení způsobů relaxace
• hluboká dechová cvičení
• jóga nebo meditace

Mezi experimentálnější způsoby vypořádávání se s úzkostí patří také hypnóza, se kterou mají pacienti výborné zkušenosti nebo katatymně imaginativní psychoterapie.

Úzkost je závažný stav, který může mít významný dopad na život. Správnou léčbou a změnou životního stylu však lze úzkost zvládnout a žít šťastný a naplněný život.

Deprese – příčiny a příznaky

Deprese je závažná duševní porucha, která postihuje miliony lidí na celém světě. Jedná se o komplexní onemocnění, které může mít zásadní dopad na život člověka a způsobovat pocity beznaděje, smutku a nízkého sebevědomí. Může také vést k fyzickým příznakům, jako je únava, potíže se spánkem a změny chuti k jídlu.

Přesná příčina deprese není známa, nicméně předpokládá se, že je způsobena kombinací faktorů, jako jsou genetické, biologické, psychologické a environmentální faktory. Mezi tyto faktory mohou patřit traumatické události, stres, problémy ve vztazích nebo zdravotní stav.

Příznaky deprese se u jednotlivých osob liší, mohou však zahrnovat přetrvávající smutek a špatnou náladu, ztrátu zájmu o činnosti, potíže se spánkem, změny chuti k jídlu, nedostatek energie, potíže se soustředěním, pocit viny nebo bezcennosti a myšlenky na sebevraždu.

V některých případech se mohou objevit i fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy a žaludku. Neléčená deprese může vést také např. k pyromanii.

Léčba deprese obvykle zahrnuje:

• léky
• psychoterapii
• změny životního stylu

Léky mohou pomoci zmírnit příznaky deprese, zatímco psychoterapie může pomoci identifikovat základní příčiny a poskytnout podporu. Ke zlepšení nálady může přispět také změna životního stylu, například pravidelné cvičení, zdravá strava, dostatek spánku a vyhýbání se alkoholu a drogám. Se správnou pomocí a podporou lze depresi zvládnout a lidé mohou pokračovat v plnohodnotném a produktivním životě.

Úzkost i deprese

Při úzkostné a depresivní poruše se vyskytují oba výše uvedené pocity, ovšem ve znatelně menší míře než při jejich samostatném výskytu.

Objevují se:

• pocity strachu
• nervozity
• problémy se spaním
• snížené sebevědomí
• očekávání nejhoršího
• zvyšuje se počet sebevražedných sklonů
• a další

Oproti odděleným poruchám se zhoršuje celková prognóza a klesá pravděpodobnost úspěšné pomoci. Choroba je dlouhodobá nebo se opakovaně vrací v menších epizodách. Trpí jí přibližně 4 % populace.

Příčiny smíšené úzkostně depresivní poruchy

Příčin této kombinované psychické poruchy může být několik. Mezi nejčastější možné důvody se řadí dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, obtížné nebo silně negativní situace, traumata, stres, nízké sebehodnocení, nedostatek sociální nebo rodinné podpory, dlouhotrvající onemocnění, osobnostní předpoklady nebo celkový způsob života.

Obecně se tedy jedná o faktory biologické, psychologické a související s prostředím. Velmi často se však nejedná o jediný důvod vzniku a rozvoje nemoci, nýbrž o souhrn dvou nebo i více faktorů.

Jak se smíšená úzkostně depresivní porucha léčí?

Mezi nejčastější typy léčby spadá farmakoterapie a psychologická pomoc v podobě některé formy psychoterapie. Obtížnost užití léků spočívá v kombinaci dvou odlišných poruch. Většina léků je připravována jako účinné látky na jednu konkrétní nemoc.

Pokud je nutné léčit více poruch, je velmi žádoucí přistupovat ke každému případu individuálně a vybírat léky v závislosti na konkrétní situaci. Obecně se předepisují antidepresiva často ještě v kombinaci s anxiolytiky.

Anxiolytika, známá také jako léky proti úzkosti, se obvykle předepisují na zmírnění příznaků úzkostných poruch, jako je generalizovaná úzkostná porucha, sociální úzkostná porucha a panická porucha. Působí na chemické látky v mozku, které se podílejí na stresové reakci, a umožňují pacientovi lépe se vyrovnat s úzkostí.

Dělí do dvou kategorií:

1. benzodiazepiny
2. nebenzodiazepiny

Nejčastěji předepisovanými anxiolytiky jsou benzodiazepiny, jako je Xanax, Ativan a Valium. Rychle zmírňují příznaky, mohou však vytvářet návyk a mohou způsobovat nežádoucí účinky, jako je ospalost, zmatenost a zhoršený úsudek.

Nebenzodiazepiny, jako jsou Buspar a Effexor, jsou obecně považovány za bezpečnější než benzodiazepiny. Trvá déle, než začnou působit, zato je u nich menší pravděpodobnost vzniku návyku a mají méně nežádoucích účinků.

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT)

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je typem terapie rozhovorem, která se již po desetiletí používá k tomu, aby pomohla lidem vyrovnat se s psychickými problémy. KBT je založena na myšlence, že naše myšlenky, pocity a chování jsou vzájemně propojeny. Změnou myšlenek je možné změnit i další dvě. KBT se používá k léčbě široké škály problémů, včetně deprese, úzkosti, fobií a zneužívání návykových látek.

KBT je terapie založená na důkazech, která se ukázala jako účinná při léčbě různých duševních problémů. Během sezení KBT terapeut pomáhá klientovi identifikovat neužitečné vzorce myšlení a chování. Rozpoznáním těchto vzorců se klient může naučit je zpochybnit a nahradit je zdravějšími způsoby myšlení a jednání.

Učí například lidi rozpoznat negativní nebo neužitečné myšlenky a nahradit je pozitivnějšími a realističtějšími. Tomuto postupu se říká kognitivní restrukturalizace. KBT také učí lidi rozpoznat jejich neužitečné chování a nahradit je užitečnějším.

Cílem KBT je pomoci lidem naučit se zvládat vlastní problémy s duševním zdravím. Jedná se o krátkodobou terapii, která obvykle trvá 8-20 sezení. Během těchto sezení terapeut a klient společně pracují na identifikaci a úpravě neužitečných myšlenek a chování.

Jedná se o účinnou léčbou mnoha problémů s duševním zdravím, včetně:

• deprese
• úzkosti
• fobií
• zneužívání návykových látek

Používá se také k tomu, aby pomohla lidem zvládat stres a zlepšit jejich vztahy.

Jde o užitečný nástroj pro zvládání problémů s duševním zdravím, nicméně je důležité si uvědomit, že není všelékem. Je důležité poradit se s odborníkem na duševní zdraví, zda je KBT pro danou osobu tou správnou léčbou.

Nejčastější psychické poruchy u dětí

Kromě dospělých mohou být psychické poruchy, včetně úzkostně depresivní poruchy, časté i u dětí. Mezi nejčastější psychické poruchy u dětí patří úzkostné poruchy a poruchy nálady. Je důležité brát tyto poruchy vážně a hledat vhodnou pomoc, která může zahrnovat terapii, podporu rodiny a případně farmakoterapii pod dohledem odborníka.

Závěrem lze konstatovat, že smíšená úzkostně depresivní porucha je vážný stav duševního zdraví, který vyžaduje pozornost a péči. Je důležité hledat pomoc od kvalifikovaných odborníků a aktivně pracovat na zlepšení stavu, aby postižení jedinci mohli dosáhnout lepšího duševního zdraví a kvalitnějšího života.