Emoční inteligence – co to je a jaké má složky?

Většina lidí spojuje životní úspěch především s vysokým IQ, tedy rozumovou inteligencí. Naopak EQ často uniká všeobecné pozornosti a mnoho lidí se s tímto termínem ještě nikdy nesetkalo. Pokud je někdo velice nadprůměrně inteligentní, ale přitom se mu v životě nedaří dosahovat svých cílů či udržet si dobré vztahy, problém může spočívat právě v nízké emoční inteligenci.

Emoční inteligence ovlivňuje zvládání stresu, komunikaci s ostatními, porozumění vlastním emocím a schopnost reagovat na emoce druhých. Podle některých teorií a psychologických studií se na našem životním úspěchu podílí IQ pouze z 20 %. Tyto studie naopak přikládají mnohem větší důležitost EQ, neboli emoční inteligenci. Co to je a co odhalí Golemanův test emoční inteligence?

Co je emoční inteligence?

EQ neboli emoční inteligence je v psychologii relativně nový pojem, který se rychle stává důležitou součástí naší společnosti. Jedná se o soubor dovedností, které umožňují jednotlivcům rozpoznávat a zvládat vlastní emoce, stejně jako chápat a reagovat na pocity a chování druhých. Zaměřuje na rozvoj sebeuvědomění a schopnosti pozitivně a konstruktivně komunikovat s ostatními.

EQ je stále více uznáváno jako důležitý faktor pro dosažení úspěchu v osobním i profesním životě. Zvláště důležitá je ve světě úspěšného podnikání, kde ji lze využít ke zlepšení komunikace a spolupráce s kolegy i obchodními partnery, podpoře pozitivního pracovního prostředí a snížení konfliktů. Lze ji také využít k budování pevných vztahů, zvýšení motivace a zlepšení individuálního výkonu.

Dovednosti EQ lze rozvíjet různými metodami, včetně sebereflexe, všímavosti a mezilidské komunikace. Sebereflexe je důležitou součástí rozvoje EQ, protože umožňuje jednotlivcům lépe porozumět vlastním emocím a reakcím na různé situace.

Jednoduchým příkladem může být pokus vcítit se do druhého při psaní osobního vzkazu nebo přání. I taková drobnost, jako je snaha najít ta nejkrásnější přání k narozeninám pro někoho blízkého, vyžaduje dávku empatie, pochopení a citlivosti – tedy dovednosti, které jsou jádrem emoční inteligence.

Celkově je EQ cenným nástrojem pro rozvoj sebeuvědomění a zlepšení vztahů. Rozvíjením těchto dovedností se mohou jednotlivci stát úspěšnějšími v osobním i profesním životě.

Vznik pojmu až na konci 20. století

Jako první s definicí pojmu emoční inteligence přišli John Mayer z Univerzity v New Hampshire a Peter Salovey z Yaleovy univerzity v roce 1990. Podle nich EQ zahrnuje:

• Vnímání a pojmenování emocí (u sebe i druhých)
• Porozumění příčinám emocí a jejich dopadům
• Schopnost regulovat své emoční reakce
• Využití emocí ke zlepšení mezilidských vztahů, motivace a výkonu

Emoční inteligence je umění naslouchat svým pocitům, rozumět jim, prožívat je, ale také schopnost vcítění se do druhého – být empatický. Což je v dnešní době, kdy se každý stará především sám o sebe, schopnost poměrně vymizelá nebo přinejmenším zakrnělá.

Když televize ukazuje nějakého zločince, pravděpodobně si většina lidí řekne, že patří do vězení, protože je pro společnost nebezpečný. Ale kolik lidí si položí otázku, proč to asi udělal? V jakém vyrůstal prostředí? Jak byl přijímán svým okolím? Tím se samozřejmě nedají ospravedlňovat krádeže nebo dokonce vraždy, ale i na takovou věc, jako je zločin, se dá podívat z jiného úhlu.

Golemanův test emoční inteligence

Daniel Goleman patří mezi nejvlivnější osobnosti v oblasti psychologie a osobního rozvoje. Jeho nejznámější dílo, kniha Emoční inteligence z roku 1995, zásadně změnilo náš pohled na to, co stojí za životním i pracovním úspěchem. Goleman v knize ukazuje, že za úspěchem nestojí pouze intelekt, ale především schopnost pracovat s emocemi.

Golemanův test emoční inteligence je nástroj, který pomáhá měřit schopnosti související s EQ – tedy vnímání, porozumění a regulaci emocí. Test vychází z principů, které Daniel Goleman popsal ve své knize, a zaměřuje se na praktické dovednosti, jež ovlivňují úspěch v osobním i profesním životě.

Mezi hlavní oblasti, které Golemanův test emoční inteligence hodnotí, patří:

• Sebeuvědomění – osoby chápou svoje pocity a ví, proč je prožívají zrovna v danou chvíli.
• Seberegulace – osoby dokáží svoje pocity ovládnout a to i přesto, že zažívají nepříznivé období.
• Motivace – osoby dokáží vytrvat v nepříznivém období a jdou si stále za svým cílem.
• Empatie – osoby jsou schopny se vcítit do druhého a porozumět jeho pocitům.
• Sociální dovednost – osoby dokáží dobře vycházet s lidmi, naslouchají jim a uznávají je i jejich emoce.

Lze emoční inteligenci zlepšovat?

Pravděpodobně tyto vlastnosti již většina lidí ovládá, ale záleží na tom, do jaké míry jsou s nimi skutečně schopni pracovat. Jsou lidé, kterým nedělá potíže chápat problém svých přátel, ale již nedokáží dost dobře porozumět svým vlastním. Často se může také stávat, že si lidé nechtějí své vlastní problémy a chyby přiznat a přijmout je. A nebo je tomu právě naopak – lidé vidí a řeší své problémy, ale potíže přátel a rodiny je nezajímají a nedokáží je brát vážně.

Tyto bariéry však nejsou pevně dány a lze je posouvat. Je sice pravda, že tyto citové vlastnosti jsou tvořeny návykem a proto může být někdy obtížné je změnit, ale není to nemožné. Záleží jen na naší vůli a úsilí, se kterým budeme přistupovat ke změně našeho života.

Emoční inteligence je cesta, jak porozumět našemu vlastnímu nitru, jak žít v souladu se svými pocity a také se svým prostředím. Na rozdíl od IQ na ní lze pracovat, rozvíjet ji a zdokonalovat. Díky Golemanovu testu emoční inteligence si lidé mohou lépe uvědomit své silné a slabé stránky v oblasti emocí a získat doporučení, jak EQ rozvíjet pro lepší osobní i profesní výsledky. Test je často využíván ve firmách při rozvoji leadershipu, týmové spolupráce nebo při výběru zaměstnanců.

Daniel Goleman

Daniel Goleman, vystudovaný psycholog na Harvardu, je autor mnoha bestsellerů a zejména jeho knihy Emoční inteligence. Mimo jiné je to i dlouholetý přispěvatel do deníku The New York Times na téma behaviorální psychologie a je známý svým výzkumem sociální a emoční inteligence.

Poprvé se prosadil svým průkopnickým výzkumem emoční inteligence. Ve své knize tvrdil, že emoční inteligence je pro úspěch v životě důležitější než IQ. Emoční inteligenci definoval jako schopnost rozpoznat a zvládat vlastní emoce i emoce lidí kolem nás. Tvrdil, že emoční inteligenci se lze naučit a že je rozhodujícím faktorem úspěchu.

Od té doby Goleman své myšlenky o emoční inteligenci dále rozvíjel a aplikoval je v prostředí pracovního života. Tvrdí, že emoční inteligence je nezbytná pro efektivní vedení a že ji lze rozvíjet prostřednictvím školení. Zdůrazňuje také význam vytváření pracovního prostředí, které podporuje spolupráci a kreativitu.

Golemanův výzkum měl obrovský vliv na obchod, vzdělávání a psychologii. Jeho knihy byly přeloženy do více než třiceti jazyků a jeho myšlenky vzbuzují velkou pozornost v médiích. Přednáší po celém světě a poskytuje konzultace mnoha předním světovým společnostem.

Co je IQ?

IQ neboli inteligenční kvocient je měřítkem kognitivních schopností, které se používá k posouzení celkových intelektuálních schopností člověka. Vypočítává se pomocí různých testů, které měří řadu schopností, jako je verbální, numerické a prostorové uvažování. Skóre IQ lze použít k určení potenciálu člověka pro studijní úspěch a často se používá k předvídání pracovního výkonu.

Testy IQ existují již po staletí, ale moderní testy IQ byly vyvinuty a standardizovány na počátku 20. století. Testování IQ je důležitým nástrojem pro určení kognitivních schopností jednotlivců a pochopení jejich potenciálu pro úspěch v různých oblastech života. Existuje řada různých metod provádění testů IQ, z nichž každá má své jedinečné silné a slabé stránky.

Jaké existují IQ testy?

Nejčastěji používaným testem IQ je Wechslerova škála inteligence dospělých (WAIS). Tento test byl od svého prvního vydání v roce 1955 několikrát revidován a používá se k měření IQ u dospělých i u dětí. WAIS se skládá z několika subtestů s různými úrovněmi obtížnosti. Každý subtest měří jinou oblast kognitivních schopností, například krátkodobou paměť, prostorové vztahy, početní operace a porozumění. WAIS existuje již několik desetiletí a je považován za jeden z nejspolehlivějších testů IQ.

Dalším oblíbeným testem IQ je Stanford-Binetova inteligenční škála. Jedná se o komplexní hodnocení kognitivních schopností člověka a obvykle se používá k hodnocení osob pro zařazení do vzdělávání a výběr zaměstnání. Je považován za méně kulturně zkreslený než jiné testy, protože je standardizován pro různé věkové, rasové a genderové skupiny.

Oblíbeným testem IQ je také Cattellův kulturně spravedlivý inteligenční test (CFIT). Tento test je navržen tak, aby měřil obecnou inteligenci člověka bez ovlivnění kulturními nebo vzdělanostními faktory. Skládá se ze tří subtestů, které měří schopnost člověka řešit problémy, chápat abstraktní myšlenky a interpretovat číselné údaje.

Dalším typem testu IQ je Ravenův test progresivních matic. Jedná se o neverbální test, který měří schopnost člověka rozpoznávat vzory a chápat vztahy mezi různými tvary a objekty. Často se používá při hodnocení ve vzdělávání a je považován za dobrý nástroj pro měření schopností abstraktního uvažování.

Který test IQ je nespolehlivější?

Výběr testu IQ by měl být nakonec založen na účelu, pro který je používán. Každý test má své jedinečné silné a slabé stránky a při rozhodování je důležité si jich být vědom:

• Test WAIS: považován za nejspolehlivější test inteligence, je však také poměrně zdlouhavý a jeho administrace v krátkém čase může být obtížná.
• Stanford-Binetův test: je komplexnější, ale může být náchylný ke kulturnímu zkreslení.
• CFIT: je kulturně spravedlivý, ale není tak komplexní jako WAIS.
• Ravenův test: je vhodný pro měření abstraktních rozumových schopností, ale není tak komplexní jako ostatní testy.

Výsledky IQ se mohou u jednotlivých osob značně lišit. Průměrné skóre IQ se obvykle pohybuje mezi 90 a 110 body, přičemž medián je 100 bodů. Lidé se skóre nad 130 bodů jsou považováni za nadané nebo vysoce inteligentní. Skóre nižší než 70 může znamenat mentální postižení nebo mentální retardaci.

Navzdory své užitečnosti jako měřítka kognitivních schopností není skóre IQ bez kritiky. Někteří tvrdí, že testy IQ jsou kulturně zkreslené, protože mají tendenci zvýhodňovat jedince z určitého prostředí. Kromě toho se testy IQ často považují za omezené, protože měří pouze určité typy kognitivních schopností. Někteří se proto domnívají, že testy IQ nejsou přesným měřítkem celkové inteligence člověka.

Testy IQ jsou nakonec jen jedním z nástrojů měření kognitivních schopností. Ostatní faktory, jako je kreativita, emoční inteligence a sociální dovednosti, nelze pomocí IQ testů přesně vyhodnotit. Proto je důležité si uvědomit, že výsledky IQ jsou pouze jednou částí celkového obrazu, pokud jde o hodnocení inteligence.