Typologie osobnosti dle Eysencka

Labilní cholerik či nestabilní melancholik? Co se skrývá za těmito termíny? Pojďme společně nahlédnout do nejstarší typologie osobnosti, co známe.

Lidé se už od nepaměti snaží pochopit, proč se každý chová jinak. Vytvořili tak několik základních typologií lidí, mezi které patří zřejmě nejznámější typologie temperamentu od Galéna, který rozdělil lidi do čtyř základních skupin (sangvinici, cholerici, flegmatici a melancholici) na základě převládajících tělesných šťáv.

Předchůdci Eysencka


Hans Jürgen Eysenck, narozen 4. března 1916, zemřel 4. září 1997. Britský psycholog německého původu. Jeho nejznámější práce se týkají inteligence a teorií osobnosti, ačkoli jeho profesní zájmy byly velmi široké. V době své smrti byl nejcitovanějším psychologem ve vědeckých kruzích.

Zabýval se především vztahem mezi IQ, osobností a genetickou výbavou, kde stál spíše na straně podmíněnosti těchto atributů geny. Je hlavním zástupcem tzv. rysové a empirické větve psychologie, která se zabývá hledáním společných rysů, které lze empiricky dokázat.


Ruský psycholog I. P. Pavlov pak přišel s typologií založenou na rychlosti přenosu nervových vzruchů a jejich stabilitě. Jeho dělení není tak známé, ale tvoří jeden ze základních kamenů, na kterých postavil britský psycholog německého původu H. J. Eysenck svou teorii temperamentu. Eysenck vzal v úvahu i typologii C. G Junga, který lidi rozdělil na extraverty a introverty.

Extravert je víc zaměřen navenek, je společensky založený, otevřený a přístupný. Je to přesně ten člověk, který se s vámi dá do řeči první den školy. Pokud dá spolužačka přednost knize před vaší společností, hovoříme o introvertním typu. Introvert je více zaměřen na sebe sama, má bohatou fantazii a je spíše uzavřený.

Eysenck chápal tyto dva pojmy podobně, ale zdůrazňoval biologickou složku jedince. Dle něj lze osobnost kategorizovat podle toho, jak jedinec přistupuje k druhým lidem. Svou typologii podložil faktorovou analýzou, což je statistický nástroj umožňující hledat stejné či podobné prvky v množině všech proměnných daného systému a tím vytvářet smysluplné – ačkoli jen abstraktní – kategorie.

Dimenze osobnosti

Eysenckova teorie o typech osobnosti je založena na existenci dvou dimenzí, a to

  1. extraverzi/introverzi
  2. stabilitě/labilitě

Labilita, neboli náchylnost k neurózám, lze označit také jako neuroticismus. Kombinací těchto dvou dimenzí vznikají čtyři tradiční typy osobnosti.

Sangvinik (stabilní extravert) je velice otevřený a společenský.

Dalším typem je cholerik (labilní extravert). Představme si člověka, který huláká na prodavačku, protože došel salám. Je tedy vznětlivý, zásadový, netolerantní a agresivní.

Mezi psychology je mnoho melancholiků (labilní introvert). Tito lidé jsou vnímaví, chápaví, ale také někdy pesimističtí, náladoví a uzavření.

Pokud mluvíme o flegmatikovi (stabilní introvert), bavíme se o člověku, kterého velice těžko nadchneme nebo rozčílíme. Flegmatik je tichý, bezkonfliktní a občas lhostejný.

Později do své typologie osobnosti přidal třetí dimenzi – psychoticismus. Je to predispozice, jejíž vysoké hodnoty naznačují psychotické onemocnění nebo spíše ohrožení psychózou. Člověk trpící vysokým skórem psychoticismu je samotářský, lhostejný k lidem a nepřizpůsobivý.

Osobnost jako skládanka duše

Eysenck svou teorií poukázal na fakt, že osobnost je velice složitá struktura. Nikdo není jen extravert či cholerik. Tyto kategorie mají charakter škál, kdy můžete například být více extravertní a méně introvertní. Není vždy lehké odhadnout, s jakým typem osobnosti právě mluvíme.

Jak už jsme si řekli, extraverti bývají velice veselí a společenští, ale uvnitř mohou být nevyrovnaní. Introverti jsou naopak uzavření, ale mohou vést bohatý duševní život a navazovat velice hluboké vztahy. Pro každého člověka je společnost jevištěm, na kterém se snaží zazářit, avšak zákulisí je vždy jiné.

Jedna teorie obohacovala tu druhou. Eysenck se nechal inspirovat Jungem, I. P. Pavlovem i Hippokratem. Můžeme jen spekulovat, jestli by tato teorie vznikla i bez existence předešlých poznatků těchto skvělých vědců. Není vůbec jednoduché proniknout do jeho myšlenek a pochopit je, ale pokud to neuděláme, vždy nám bude chybět nějaká ta kostka k dostavění pyramidy.

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang