Deprese – příznaky, projevy, jak se zbavit

Deprese je duševní onemocnění, které postihuje miliony lidí na celém světě. Přesahuje rámec občasných pocitů smutku nebo nízké energie, které čas od času zažívá každý. Jaké jsou příznaky deprese? A jak se vyléčit z deprese?

Duševní zdraví je klíčovým prvkem celkové pohody a kvality života. Mezi mnohými aspekty, které mohou ovlivnit psychickou pohodu, hraje významnou roli depresivní porucha. Deprese není pouhým momentálním smutkem.

Deprese je vážným duševním onemocněním, které může výrazně narušit každodenní život. Miliony lidí po celém světě se potýkají s touto výzvou, která nemá jednoduchá řešení.

Tento komplexní průvodce se zabývá tím, co je deprese, jaké jsou příčiny a příznaky deprese a především strategiemi, jak se zbavit deprese.

Co je deprese?

Deprese je duševní porucha, která ovlivňuje myšlení, nálady a celkovou schopnost fungovat v každodenním životě. Je charakterizována dlouhodobým a výrazným pocitem smutku, beznaděje a ztráty zájmu nebo radosti z běžných aktivit.

Tato porucha může mít různé formy a závažnosti. Postihuje lidi bez ohledu na věk, pohlaví nebo socioekonomický status. Deprese ovlivňuje pocity, myšlení a zvládání každodenních činností, takže i jednoduché úkoly se zdají složité a zdrcující.

Deprese může být způsobena kombinací genetických, biologických, environmentálních a psychologických faktorů. Může se vyskytovat samostatně nebo být spojena s jinými duševními nebo fyzickými onemocněními.

Existuje mnoho efektivních strategií a léčebných přístupů, které pomůžou znovu najít radost a smysl života.

Deprese – příznaky, projevy

Deprese se projevuje různými způsoby. Příznaky deprese se mohou u jednotlivých lidí lišit. Je důležité si uvědomit, že každý člověk prožívá depresi jinak a že se u něj nemusí projevovat všechny uvedené příznaky deprese.

Při diagnostice deprese hraje roli také závažnost a délka trvání příznaků deprese. Zde jsou uvedeny běžné příznaky a projevy spojené s depresí:

• trvalý smutek
• ztráta zájmu nebo radosti
• změny spánkového režimu
• únava a nedostatek energie
• obtíže se soustředěním
• změny chuti k jídlu
• pocity bezcennosti nebo viny
• zvýšená podrážděnost, neklid
• izolace od přátel, rodiny nebo společenských aktivit
• myšlenky na sebevraždu
• změny řeči a pohybu – zpomalení řeči, pohybů a celkové snížení fyzické aktivity.
• beznaděj
• ztráta libida – snížený zájem o sexuální aktivitu nebo snížená touha po ní.

Je důležité si uvědomit, že výskyt jednoho nebo více těchto příznaků nemusí nutně znamenat, že někdo trpí klinickou depresí. Přetrvávající a obtěžující příznaky by měl vyhodnotit zdravotnický pracovník, aby určil přesnou diagnózu a vhodný plán léčby.

Chronická insomnie může být následek deprese.

Jak poznat deprese a jaké jsou příčiny?

Deprese je komplexní porucha duševního zdraví. Rozpoznání depresivních příznaků a identifikace příčin mohou být klíčové pro poskytnutí adekvátní pomoci. Příčiny deprese mohou být různorodé.

Mezi příčiny deprese patří:

• biologické faktory – genetická predispozice nebo chemická nerovnováha v mozku, zejména v neurotransmiterech, jako je serotonin.
• psychologické faktory – přítomnost stresu, trauma, osobních ztrát nebo chronických životních potíží.
• fyzické nemoci – některé chronické nemoci nebo hormonální nerovnováha mohou přispět k depresi.
• léky – vedlejší účinky určitých léků nebo užívání nelegálních drog mohou zvyšovat riziko deprese.
• osobnostní faktory – nízká sebeúcta, pesimistické myšlení nebo perfekcionismus mohou hrát roli v rozvoji deprese.
• rodinná a sociální historie – problémy v rodině nebo nedostatek sociální podpory mohou ovlivnit duševní zdraví.
• chronický stres – dlouhodobý stres může být faktorem vedoucím k depresi.
• životní události – ztráta zaměstnání, rozvod, ztráta blízkého člověka nebo jiné stresující životní události mohou spustit depresi.

Je důležité si uvědomit, že depresi ovlivňují různorodé faktory. Některé příčiny mohou být kombinací biologických, psychologických a environmentálních aspektů. Způsoby, jak poznat deprese, nejsou mnohdy snadné.

Diagnózu a léčbu depresivních stavů by měl provádět kvalifikovaný odborník na duševní zdraví. Pokud má někdo podezření na depresi, je doporučeno to konzultovat s lékařem nebo psychoterapeutem.

Fyzické projevy deprese

Deprese nemá pouze emocionální a psychologické projevy. Může také ovlivňovat tělesné funkce. Fyzické projevy deprese mohou být různorodé a mění se v závislosti na jednotlivci. Je důležité si být vědom těchto fyzických příznaků, protože mohou být součástí celkového klinického obrazu. Níže jsou uvedeny některé běžné fyzické projevy deprese:

• bolesti – časté bolesti hlavy, migrény nebo chronické bolesti. Někdy mohou být přítomny bolesti s nejasným původem, jako jsou bolesti zad nebo svalů.
• problémy se spánkem – nespavost nebo naopak nadměrné spaní (hypersomnie) jsou běžné. Některé osoby s depresí mohou mít problémy se zaspáním nebo časným probuzením.
• změny v hmotnosti chuti k jídlu – ztráta chuti k jídlu a úbytek hmotnosti nebo naopak zvýšená chuť k jídlu a přibírání na váze.
• únava a ztráta energie
• problémy s trávením – zažívací problémy, jako jsou průjmy, zácpy nebo další gastrointestinální obtíže.
• problémy s srdcem a krevním oběhem – nízký krevní tlak, pomalá srdeční frekvence a další změny v krevním oběhu.
• změny v imunitním systému
• problémy s koncentrací a pamětí – obtíže s koncentrací, rozhodováním a pamětí jsou běžné fyzické projevy deprese.
• pocit sevření na hrudi, neklidných nohou, bušení srdce při úzkosti a další bolesti bez jiné adekvátní příčiny.

Je důležité si být vědom těchto fyzických projevů, zejména pokud jsou spojeny s emocionálními a psychologickými příznaky deprese. Lze najít testy deprese, které pomohou rozpoznat příznaky deprese. Při podezření, že touto nemocí někdo trpí, se však doporučuje rovnou vyhledat odbornou pomoc.

Druhy deprese

Existuje několik druhů deprese, které se liší v závažnosti, délce trvání a specifických symptomech. Některé z hlavních druhů deprese jsou následující.

Klinická deprese

Klinická deprese je základní (lehčí) forma deprese, která je však dostatečně závažná, tedy vhodná ke klinické léčbě.

Endogenní deprese

Endogenní deprese neboli „velká pravá deprese“ je nejčastější formou, která přijde náhle a bez příčiny. Způsobuje ji nevyvážené chemické prostředí v mozku, které je třeba upravovat pomocí léků (antidepresiv).

Psychosomatická deprese

Když lidé mluví o „psychosomatické depresi“, mohou mít na mysli, že deprese ovlivňuje nejen psychiku, nýbrž také tělesné funkce. Deprese může způsobit různé fyzické příznaky a může být spojena s řadou somatických projevů.

Jedná se třeba o poruchy spánku, bolesti hlavy, kloubů, zad, žaludku, srdce, trávicí potíže, dýchací potíže nebo závratě.

Sezónní deprese

Tato forma deprese se vyskytuje v určitých obdobích roku, obvykle v zimních měsících, kdy je méně slunečního světla. Výjimečná není ani podzimní deprese. Lidé se sezónní depresí zažívají symptomy, jako je únava, zvýšená chuť k jídlu a ztráta zájmu o běžné aktivity.

Tuto depresi lze mírnit terapií světlem, tedy stimulací produkce neurotransmiterů (např. serotonin). Při těžší formě se kombinuje s další léčbou.

Deprese v těhotenství

Těhotenství přináší různé emocionální výzvy. Nemusí to být jen období radosti a těšení se na nového potomka. Zejména mladší ženy, případně ty nad 35 let, ženy s nízkou sociální podporou, bez partnera, se smíšenými pocity ohledně gravidity nebo ženy po 3 a více porodech jsou náchylné k depresi v těhotenství.

Vyšší riziko je samozřejmě u žen trpících depresemi již před otěhotněním. Depresivní symptomy v této době mohou mít vliv nejen na matku, nýbrž i na zdraví plodu, proto je nutné je brát velmi vážně.

Co se týká léčby deprese v těhotenství, vždy je nutné zvážit rizika psychofarmak pro plod a zároveň negativní následky neléčené deprese.

Poporodní deprese

Poporodní deprese (také známá jako postnatální deprese) je typickým psychickým stavem, který může postihnout ženy po porodu. Tato forma deprese je odlišná od běžných a mírných emočních výkyvů, které mohou mít matky krátce po porodu.

Poporodní deprese je vážnější a může mít významný dopad na život matky i na interakci s dítětem. Objevuje se cca u 1 ze 7 žen, od početí do 1. roku po porodu.

Hlavními příznaky poporodní deprese jsou depresivní stavy, ahedonie (neschopnost cítit potěšení), únava, nechuť, poruchy spánku. Za rizikové faktory se považují osobní či rodinná historie, nízká sociální podpora, deprese v rodině, deprese u rodiče v minulosti, deprese v těhotenství, psychické/fyzické týrání nebo problémy s kojením.

Poporodní deprese není projevem slabosti nebo selhání matky. Vyhledání profesionální pomoci a podpora rodiny jsou klíčové pro efektivní řízení tohoto stavu.

Deprese v menopauze

Deprese v menopauze se odkazuje na depresivní symptomy, které mohou postihnout ženy v období perimenopauzy (před menopauzou) nebo v průběhu menopauzy. Ženské tělo v tomto období začíná procházet hormonálními změnami a mohou se objevit různé symptomy, včetně deprese.

Snížená produkce estrogenů a progesteronu může ovlivnit náladu a emoční stabilitu. To zapříčiňuje riziko rozvoje deprese, zvlášť u žen s depresemi v minulosti. Rovněž úvahy o stárnutí, změny v těle a vztahy k sexuálnímu životu mohou ovlivnit psychické zdraví.

Deprese v menopauze je reálný a léčitelný stav. Osoby, které procházejí tímto obdobím a mají podezření na depresi, by měly vyhledat pomoc od odborníka. Léčba může zahrnovat psychoterapii, hormonální substituční terapii (pokud je to vhodné), nebo v některých případech antidepresiva.

Deprese u dětí

Deprese u dětí je skutečným a diagnostikovatelným stavem, i když může být někdy obtížné ji rozpoznat, protože děti nemusí vždy vyjadřovat své pocity slovy. Může mít různé příčiny, včetně genetických faktorů, stresu, traumatických událostí, biologických činitelů a problémů v rodinném prostředí.

Nejčastěji se deprese u dětí spojována s poruchami chování, agresivitou a somatickými stesky. Objevují se pocity nudy, podrážděnosti, riskantní chování a úzkost spojená s konzumací alkoholu a drog. Zároveň se vyskytují pocity viny z vlastní nedostatečnosti, střídání apatie s mnohomluvností atd.

Depresi u dětí nelze považovat za běžnou „pubertální náladovost“. Může mít vážné důsledky pro psychické a emoční zdraví dítěte. U depresivních dětí a dospívajících je riziko spáchání sebevraždy vyšší než u dospělých.

Úzkostně depresivní porucha

Úzkostně depresivní porucha je duševní porucha, která kombinuje prvky deprese a úzkosti. Toto onemocnění zahrnuje chronický nízký stupeň deprese (dystymie) spojený s opakujícími se úzkostnými symptomy. Jedná se o dlouhodobější stav, který může mít významný vliv na každodenní funkci a kvalitu života.

Nejčastějšími příčinami úzkostně depresivní poruchy jsou dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, prožité trauma nebo stres.

Léčba úzkostně depresivní poruchy zahrnuje psychoterapii, farmakoterapii (léky, jako jsou antidepresiva nebo anxiolytika), nebo kombinaci obou.

Jak se zbavit deprese?

Překonání deprese je postupný proces, který často zahrnuje kombinaci odborné léčby, svépomocných strategií a podpory přátel a rodiny. Přestože tyto návrhy, jak se zbavit deprese, mohou být přínosné, je nezbytné poradit se s odborníkem na duševní zdraví, který poskytne individuální vedení.

Jak se zbavit deprese? Zde je několik obecných strategií, které mohou pomoci zmírnit a zvládnout depresi:

• fyzická aktivita – fyzická aktivita má pozitivní vliv na náladu a pomůže zmírnit příznaky deprese
• pozitivní myšlení
• pravidelný a dostatečný spánek – kvalitní spánek je zásadní pro celkovou duševní pohodu
• zdravá strava bohatá na živiny
• meditace a relaxace
• zájmy a aktivity – věnování se aktivitám, které přinášejí radost a smysl, pomůže odvrátit negativní myšlenky
• omezení užívání alkoholu a návykových látek – tyto látky zhoršují příznaky deprese
• sebekontrola a zvládání stresu – efektivně zvládat stres a identifikovat způsoby, jak řešit problémy, je užitečné
• být k sobě trpělivý a laskavý – zotavení se z deprese je postupný proces. Je třeba být trpělivý a oslavovat pokroky
• vyhledání odborné pomoci – konzultace s psychoterapeutem, psychiatrem nebo odborníkem na duševní zdraví může být klíčová. Terapeutické přístupy, jako je kognitivně-behaviorální terapie, pomůžou identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzory.
• léčba léky (farmakoterapie) – v některých případech lékař předepíše antidepresiva nebo jiné léky, aby pomohl stabilizovat náladu.

Způsoby, jak se zbavit deprese, fungují u každého člověka jinak. Na této cestě může docházet k vzestupům a pádům. Pokud se člověk potýká s depresí, nemusí se stydět vyhledat odbornou pomoc. Depresi je důležité brát vážně a profesionální pomoc může být klíčová pro úspěšné překonání této obtížné situace.

Jak se vyléčit z deprese?

Kdo má nějaké příznaky deprese, neměl by je podceňovat. Léčba deprese je dvojího druhu. Jedná se o biologickou léčbu (tj. léčbu léky) a psychoterapii.

Biologická léčba – antidepresiva

Existuje mnoho antidepresiv s různými účinky a parametry. Antidepresiva jsou léky navržené k regulaci chemických látek v mozku nazývaných neurotransmitery. Biologická léčba (farmakoterapie) má 3 fáze – akutní, udržovací a preventivní.

Existují tyto typy antidepresiv:

• antidepresiva bez předpisu – jsou registrovaná a volně prodejná. Patří mezi ně např. Guajacuran, Persen a Ataralgin.
• přírodní antidepresiva – používají se pro mírné deprese a v případě, že má nemocný k antidepresivům skeptický postoj. Mohou to být bylinky (třezalka, bazalka, heřmánek, levandule, kozlík lékařský) nebo látky obsažené v jídle.
• tricyklická antidepresiva – kromě zvýšení dostupnosti neurotransmiterů blokují ještě další receptorové systémy. Od toho se odvíjí nežádoucí vedlejší účinky. Jedná se např. o amitriptylin, imipramin, klomipramin, nebo dibenzepin.
• SSRI, NASA a jiná moderní antidepresiva – Citalec, Escitil, Elicea, Mirtazapin, Trittico.

Psychoterapie

Psychoterapie je léčebný přístup, který se zaměřuje na řešení emocionálních, behaviorálních nebo interpersonálních problémů a na zlepšení celkového duševního zdraví pacienta. Během psychoterapie pacient pracuje s kvalifikovaným odborníkem na duševní zdraví, obvykle psychoterapeutem nebo psychologem.

Existuje mnoho různých přístupů a metod psychoterapie. Mezi hlavní patří:

• kognitivně-behaviorální psychoterapie – zaměřuje se na identifikaci a změnu negativních myšlenkových vzorců a behaviorálních reakcí, které mohou přispívat k duševním problémům. Za cíl si klade změnu chování nemocného směrem k lepšímu řešení problémů.
• interpersonální psychoterapie – metoda zaměřená na změnu mezilidských vztahů, která je orientovaná přímo na problém. Koncipuje se jako léčba krátkodobá, je tedy časově omezená.
• psychoanalýza – soustředí se na nevědomé procesy a jejich vliv na chování a myšlení. Pacienti mohou zkoumat hluboko zakořeněné vzory a získávat vhled do vlastních emocionálních reakcí.

Psychoterapie může být individuální, párová nebo skupinová. Často se i kombinuje s jinými léčebnými přístupy, jako je farmakoterapie nebo změny životního stylu.

Antidepresiva na předpis

Antidepresiva jsou léky navržené k léčbě deprese a dalších duševních poruch. Existují dvě hlavní kategorie antidepresiv: antidepresiva na předpis (léky, které vyžadují lékařský předpis) a antidepresiva bez předpisu (léky, které jsou volně dostupné bez lékařského předpisu).

Antidepresiva na předpis jsou léky, které jsou k dispozici pouze na základě lékařského předpisu. Tyto léky jsou navrženy k léčbě depresivních stavů a jiných psychických problémů. Mezi antidepresiva na předpis patří:

• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) – zabraňují tomu, aby byl serotonin přepravován ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; příklady: citalopram, fluoxetin apod.;
• inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) – cíleně blokují zpětné přepravování serotoninu a noradrenalinu do nervových buněk (neuronů); příklady: venlafaxin;
• inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu (NDRI) – cíleně blokují zpětné přepravování noradrenalinu a dopaminu do nervových buněk; příklady: bupropion;
• agonisté melatoninových receptorů a antagonisté 5-HT_2C receptorů (agomelatin) – často způsobují ospalost; agomelatin navíc blokuje 5-HT_2C receptory a má proto antidepresivní účinky;
• antagonisté alfa-2-adrenergních receptorů – lékaři je předepisují u depresí, které se vyznačují zejména „vnitřním“ neklidem nebo poruchami spánku;
• neselektivní inhibitory zpětného vychytávání monoaminů – do této skupiny léků se řadí tzv. tricyklická antidepresiva; dnes to již nejsou léky první volby, neboť existují jiná antidepresiva, která působí cíleněji (např. SSRI);
• lithium – dlouhodobé užívání lithia pomáhá předcházet depresivním nebo manickým epizodám. Účinky lithia se však projeví až po několika měsících. V každém případě je nutné pravidelně kontrolovat hladinu lithia v pacientově krvi, neboť se jedná o potenciálně toxický lék, který může mít závažné vedlejší účinky.

Při léčbě deprese je běžné, že lékař postupně upravuje dávky nebo mění typ léku na základě reakce pacienta a minimalizace vedlejších účinků.

Antidepresiva bez předpisu, přírodní antidepresiva

Antidepresiva bez předpisu jsou dostupná bez lékařského předpisu a jsou často prodávána jako doplňky stravy nebo bylinné přípravky. Mezi antidepresiva bez předpisu tak lze zařadit i přírodní antidepresiva, kdy se nutně nemusí jednat o klasické léky.

Mezi doporučované bylinky proti depresi a zároveň nejúčinnější přírodní antidepresiva patří třezalka. Některé studie naznačují, že může být účinná u mírných až středně těžkých forem deprese. Tato bylinka působí na nervy a jejich zklidnění.

Je však potřeba pamatovat na to, že třezalka by se neměla užívat současně s antidepresivy, antikoncepcí ani antibiotiky.

Některé výzkumy ukazují, že doplňky omega-3 mastných kyselin, zejména kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) obsažené v rybím oleji, mohou mít pozitivní vliv na náladu a duševní zdraví.

Při nervozitě či špatné koncentraci pomůže i bazalka. Heřmánek povzbuzuje chuť k jídlu a současně uklidňuje unavenou duši. Pomáhá i levandule, která navozuje příjemnou náladu a zbavuje stresu. Při nespavosti a nervových chorobách se používá kozlík lékařský.

Jako přírodní antidepresivum působí také sluneční světlo, fyzická aktivita nebo aromaterapie.

Každý jedinec může reagovat na antidepresiva odlišně. Některé osoby mohou pociťovat úlevu od symptomů deprese během několika týdnů, zatímco jiným může trvat několik měsíců, než dosáhnou plné účinnosti léčby.

Antidepresiva také mohou mít vedlejší účinky, které se liší podle konkrétního léku. Mezi běžné vedlejší účinky patří nespavost, ospalost, nevolnost, změny hmotnosti a sexuální problémy.

Nejúčinnější přírodní antidepresiva

Mezi nejúčinnější přírodní antidepresiva patří bylinky našich babiček. Jedná se o:

• třezalku
• meduňku
• konopí
• mučenku
• kozlík
• chmel

Je třeba pamatovat na to, že u všech těchto bylin a přípravků obsahující výtažky z nich, je nutné dodržovat zásady kontraindikace. Nekombinovat je tedy s jinými léky ovlivňujícími lidskou psychiku, s alkoholem či dalšími neuroaktivními látkami.

Neléčená deprese

Neléčená deprese je stav, kdy jedinec trpí depresí, avšak nedostává odpovídající léčbu nebo podporu pro zlepšení svého duševního zdraví a psychických problémů. Deprese může ovlivnit téměř všechny oblasti života, včetně práce, vztahů, spánku, stravy a denních aktivit. Neléčená deprese může zhoršit kvalitu života a snížit schopnost jedince fungovat na běžné úrovni.

Neléčená deprese může zvýšit riziko sebevražedných myšlenek a chování, vést k izolaci, konfliktům a dalším problémům ve vztazích.

Je důležité si být vědom toho, že deprese je léčitelný stav. Existuje mnoho účinných léčebných přístupů, včetně farmakoterapie, psychoterapie a změn životního stylu. Osoby trpící depresí nebo mající podezření na depresi by měly vyhledat pomoc odborníků na duševní zdraví co nejdříve.

Jak se zbavit deprese a úzkosti

Úzkosti jsou normální reakcí na stres nebo nebezpečí. Mohou být vnímány jako pocit nervozity, napětí nebo obav. Jedná se o přirozený mechanismus, který varuje jedince před možným nebezpečím a připravuje tělo a mysl na rychlou reakci.

Nicméně, když úzkosti přetrvávají nebo jsou neadekvátní vzhledem k situaci, mohou se stát problémem. Pak se mluví o úzkostném stavu nebo poruše úzkosti.

Fyzickými symptomy úzkostí jsou bušení srdce, dušnost, závratě, třes, pocení, svalové napětí nebo jiné bolesti.

Psychoterapie, farmakoterapie (v případě těžších forem) a změna životního stylu jsou způsoby, jak se zbavit deprese a úzkosti.