Člověk jako oheň aneb kdo je cholerik

Cholerik je jedna čtvrtina historicky vůbec prvního rozdělení temperamentu. Zmíněný temperamentový systém je sice starý, ale zdaleka však není zastaralý. Svoje užití najde jak v odborné terminologii, tak v běžné každodenní komunikaci.

Můj šéf je cholerik! Na všechny jenom řve. Já jsem oproti němu většinou klidný a vyrovnaný. Jenom výjimečně mi „rupnou nervy“. Určitě nejsem cholerik. Špatně! Již dlouho se ví, že všichni jsme cholerici.

V každém z nás je kousek cholerika. Stejně jako kousek melancholika, sangvinika a flegmatika. Výsledná povaha pak závisí na jejich vzájemném poměrném zastoupení.

Navíc je sice známo, že temperament je poměrně neměnná a těžko ovlivnitelná charakteristika osobnosti, ale v různých situacích může člověk volit odlišné postupy řešení, které náleží k jiným typům temperamentu.

Jinými slovy se tentýž člověk může v práci chovat hlučně jako cholerik, na rybách tiše a vyrovnaně jako flegmatik, na večírku vstřícně jako sangvinik a u luštění křížovek přemýšlivě jako melancholik.

Něco z historie

První typologii temperamentu vytvořil antický lékař Galén, který stavěl na základech Hippokrata. Ten svoji práci nevěnoval temperamentu, ale tělesnému zdraví. Nutnou podmínkou zdraví byla podle Hippokrata rovnováha čtyř tělních tekutin, které v lidském těle dominovaly.

Galén tyto tělní šťávy skombinoval s typickými známkami prožívání a vytvořil tak čtyři typy temperamentu, kdy každý je determinován jednou ze základních tekutin.

  • Krev – sangvinik
  • Sliz, hlen – flegmatik
  • Žluč – cholerik
  • Černá žluč – melancholik

Názvy temperamentů pochází z řeckých pojmenování jednotlivých tekutin. Termín cholerik tedy pochází z řeckého překladu slova žluč, což je cholé. Podle dominantní tekutiny v těle je tedy jedinec zařazen do jednoho ze čtyř typů temperamentu.

Později se teorii temperamentu věnovalo několik dalších významných osobností. Mezi neznámější patří ruský vědec Ivan Petrovič Pavlov, který rozdělil Galénovy typy temperamentu podle neuropsychických charakteristik prožívání.

Základní charakteristika

Eysenckovo dvojdimenzionální schéme základních dimenzí osobnosti. (Říčan, P. : Psychologie osobnosti. Praha, 2007, s. 68, zjednodušeno) Podle Galénova rozdělení je cholerik zařazen do kategorií extrovert a labilní. Extrovert znamená, že je rád ve společnosti lidí, je otevřený a komunikativní.

Jen zřídka vyhledává chvilky osamění. Termín labilní popisuje prožívání cholerika, ve kterém je hlavní jeho vznětlivost. Cholerik je typicky neklidný, impulzivní, agresivní a energetický. Tento typ temperamentu je ideální pro vedoucí role, kdy je potřeba rychlých a efektních rozhodování a vedení dalších lidí.

Cholerik se někdy označuje jako „na úkol orientovaný extrovert„. V případě problému se tedy snaží vše řešit hned a později už se k jednou vyřešené situaci nevrací.

Plusy a mínusy

Cholerik se ve svém chování orientuje na dosahování výsledků. Je aktivní, zapálený a odhodlaný. Má rád překážky, které lehce překonává svým ambiciózním přístupem a touhou jít si za svým cílem.

Je rozený vůdce, který se rychle orientuje i v cizím prostředí nebo při setkání s naprosto neznámou situací.

Nedělá mu problém v jakémkoli případě dělat rychlá rozhodnutí, za kterými si bezvýhradně stojí. Svoje chování nezaměřuje na ostatní, aby se jim zalíbil a získal si jejich náklonnost, ale na vytyčené cíle, které chce za každou cenu dosáhnout.

Jeho duchapřítomnost a rozhodnost je obzvlášť přínosná v krizových situacích, kdy se místo nesmyslné paniky zaměřuje na vyřešení krize.

Většina výhod se velmi lehce může obrátit v nevýhody. Cholerik jen těžko snáší, když není ve vedení a musí si nechat od někoho radit, nebo ještě hůř poroučet.

Cholerik musí mít za každou cenu pravdu a v žádném případě nepřipustí, že by se mohl zmýlit. Velmi těžko nese neúspěch a selhání.

V takových chvílích bývá nedůtklivý, nevraživý a nemá daleko k agresi. Netoleruje lidi s jiným názorem a jen těžko snáší nerozhodnost a pomalé tempo. Vše prožívá velmi rychle intenzivně, a proto mohou jeho reakce ostatním připadat přehnané.

V jednu chvíli může propadat hlubokým depresím nebo návalům agrese a v druhém momentě je opět klidný a schopný dalšího pracovního nasazení. Tím se stává pro ostatní často matoucí a nepředvídatelný.

Další typy temperamentu

Temperament jsou jedinečné osobnostní rysy, pohled na svět a chování člověka, které určují jeho interakci s okolním světem. Předpokládá se, že je do značné míry podmíněn geneticky, a může být hlavním faktorem toho, jak člověk reaguje na různé situace a zkušenosti.

I když není vždy snadné rozlišit mezi osobností a temperamentem, temperament se týká spíše biologických kořenů našeho chování, zatímco osobnost se týká spíše jednotlivých věcí, které nás činí jedinečnými.

Každý z hlavních typů temperamentu má své jedinečné charakteristiky a často se popisuje v termínech čtyř živlů: oheň, vzduch, země a voda.

Sangvinický typ se vyznačuje živým, vášnivým a nadšeným temperamentem. Často bývají považováni za živou duši večírků a často jsou rádi středem pozornosti. Mají pozitivní pohled na život a často jsou velmi společenští.

Lidé se sangvinickým temperamentem jsou tedy obvykle zábavní, společenští a nadšení.

Cholerický typ se vyznačuje silnou vůlí, rozhodností a cílevědomostí. Často jsou vnímáni jako odhodlaní a ctižádostiví a mají silnou potřebu kontroly a moci. Často dávají přednost vedení a mohou být frustrovaní, když nemají hlavní slovo.

Lidé s cholerickým temperamentem jsou obvykle asertivní, soutěživí a cílevědomí. Mají silnou snahu uspět a mohou být poměrně zastrašující.

Melancholický typ se vyznačuje přemýšlivým a citlivým temperamentem. Často působí plaše a introvertně a často jsou považováni za perfekcionisty. Mají sklon brát věci velmi vážně a často jim trvá dlouho, než se rozhodnou.

Lidé s melancholickým temperamentem jsou obvykle přemýšliví a introspektivní. Mají tendenci být více analytičtí.

Flegmatický typ se vyznačuje klidným, uvolněným a vyrovnaným temperamentem. Často působí uvolněně a pohodově a často jim trvá dlouho, než se pro něco rozhodnou. Bývají velmi trpěliví a tolerantní k ostatním.

Lidé s flegmatickým temperamentem jsou typicky lehkovážní. Mají tendenci brát věci s nadhledem a málokdy se nechají přemoci.

Bez ohledu na to, jaký typ temperamentu člověk má, je důležité si uvědomit, že každý je jiný a že každý má svůj vlastní jedinečný styl interakce.

Je důležité si uvědomit, že každý člověk je individualita, která má své silné a slabé stránky, a že nejlepší způsob, jak s každým člověkem jednat, je zaměřit se na jeho silné stránky a najít způsob, jak je podpořit.

Zajímavosti o temperamentu

Poznávání různých typů temperamentu může být fascinujícím způsobem, jak získat přehled o sobě i o lidech kolem sebe.

  • Temperament se může v průběhu času měnit v závislosti na životních zkušenostech a vlivech prostředí. Lidé se mohou naučit přizpůsobit a upravit své temperamentové sklony.
  • Temperament může mít vliv na vztahy. Lidé si mohou více rozumět s těmi, kteří mají podobný temperament.

Pochopení temperamentu může lidem pomoci lépe porozumět sobě i svému okolí. Může poskytnout vhled do toho, proč se lidé chovají tak, jak se chovají, a jak s nimi efektivněji komunikovat.

ZDROJE:

Čtyři temperamenty. (2013, Květen 25). V Wikipedia, the Free Encyclopedia. Získáno z http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Four_temperaments&oldid=557910776Galen. (2013, Březen 2). V Wikipedia, the Free Encyclopedia. Získáno z http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Galen&oldid=539960785Hunt, M. (2010). Dějiny psychologie. Praha: Portál.Říčan, P. (2010). Psychologie osobnosti. Praha: Grada.

Smékal, V. (2002). Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barrister & Principal.

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang