Únava v hlavní roli

Každý z lidí asi zná, když potřebuje dělat milion věcí, ale cítí se být neustále vyčerpán. Je to jistě nepříjemná skutečnost, zároveň však i signál těla a mysli, že si má dát „pohov“. Jak moc se (ne)respektují tato varování?

Běžná únava nebo problém?

Pocítit občas mírnou únavu je zcela normální jev. Bývá podnětem k odpočinku, relaxaci a zastavení se. Každý ji prožívá jinak – u někoho se týká především tělesného vyčerpání, u jiných lidí dominují psychické pocity „Už nemohu dál“ či „Všechny problémy jsou nezvladatelné“.

Každý disponuje určitým množstvím energie a je na nás, jak dobře ji investuje. Je to stejný princip, jako dobíjení baterií. Fungují, fungují a jednoho dne se mp3 přehrávač prostě vypne. Až po nabití baterií se opět dostane hudby, kterou daná osoba chce.

Pokud se baterie nedobijí, nefungují a ani mp3 přehrávač neplní svou funkci a stává se pouze mrtvou krabičkou. Únava se přelévá do všech sfér života lidí. Je doprovodem dnešní uspěchané doby, natřískaného životního stylu a všudypřítomného shonu. Nic nového. Někdy však může být až omezujícím, ba přímo handicapujícím problémem.

Lidé ji neberou vážně, jelikož se neprojevuje velkými puchýři, krvácením z hlavy ani černáním paží. Lékaři mnohdy ani nezjistí fyzickou příčinu, což jen posiluje pocit, že to „asi nic není, jedu tedy naplno dál“.

Přesto je problematika únavy významným tématem medicíny. Chronický únavový syndrom, o kterém se stále více a více hovoří, se již řadí mezi významné představitele civilizačních chorob, pod kterými si většina představí například infarkt myokardu.

Příznaky jsou akumulované a vygradované – nedostatek motivace k jakékoli činnosti (kromě zívání), mdloby, závratě. V takové chvíli je již nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Lidé často čekají s návštěvou doktora až na hraniční momenty – dostávají se k němu při ztrátě radosti a zájmu o dřívější aktivity, velkém úbytku váhy, zvracení či několikadenních křečích ve svalech. Ano, i takto se maskuje „obyčejná“ únava.

Mezi časté příznaky, které jsou známé ve větší či menší míře, patří potíže se soustředěním, obtíže při každodenních úkonech, snížená slovní pohotovost či problémy s krátkodobou pamětí. Z dalších nepříjemných důsledků je na místě uvést tendence k afektům, značná roztržitost a neustálý pocit malátnosti.

Je dobré si takových symptomů všímat a uvědomit si, že jde o vychýlení z přirozeného rytmu života. Podzim a zimní období, kdy mnoho lidí vstává do tmy a vrací se po celém dni z práce, ať už na plný nebo zkrácený úvazek, rovněž do temnoty, přímo nahrává i depresím, jejichž příčinou může být právě dlouhodobá únava.

Když se k tomu připočtou změny počasí, kdy nestačí mnohdy ani pět vrstev, blížící se krizové období Vánoc a adventu – tedy čas, kdy pro mnohé lidi vyplouvají závažná osobní témata (samota, rodina, vztahy, stres z boxování se ve frontách při obstarávání dárků pro své blízké) – vyjde z toho „krásná“ mozaika celé škály, jež tvoří živnou půdu pro rychle klíčící semínka vyčerpání.

Únava

Únava je pocit vyčerpání, který může být způsoben různými faktory, včetně fyzických, emocionálních, duševních a environmentálních. Únava může být krátkodobá, trvající jen několik dní, nebo dlouhodobá, trvající týdny nebo dokonce měsíce. .

Fyzická únava je stav způsobený nadměrnou zátěží svalů a systémů těla. Může být způsobena různými faktory, včetně fyzické aktivity, nedostatku spánku, psychického stresu, špatné stravy a faktorů životního prostředí. Přestože některé vitaminy a minerály je možné tělu doplnit pomocí doplňků stravy, v případě kombinace s nedostatkem spánku a stresu proti únavě pomoci nemusí.

Fyzická únava může mít významný dopad na kvalitu života jedince, což vede ke snížení produktivity, zvýšení rizika zranění a snížení radosti z činností.

Fyzická únava může být způsobena nedostatkem spánku

Hlavním příznakem fyzické únavy je pocit fyzického vyčerpání. Ten může být doprovázen nedostatkem energie, neschopností soustředit se, snížením fyzické výkonnosti a zvýšenou podrážděností. Únava může způsobovat také fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy, svalů a celková malátnost.

K fyzické únavě může přispívat několik faktorů. Důležitým faktorem může být fyzická aktivita, protože tělo potřebuje k výkonu energii. Nadměrná fyzická aktivita bez dostatečného odpočinku nebo regenerace může vést k únavě. K fyzické únavě může přispívat také psychický stres, protože tělo může spotřebovávat energii na zvládání stresorů.

K emoční únavě dochází, když je jedinec zahlcen stresem, úzkostí nebo depresí. Emoční únavu lze zvládnout pomocí technik snižování stresu, jako je jóga nebo meditace, nebo rozhovorem s odborníkem na duševní zdraví.

Duševní únava je způsobena nadměrnou duševní činností, například studiem nebo řešením problémů. Pro zvládnutí duševní únavy je důležité dělat si během duševní činnosti přestávky a cvičit mindfulness, který může pomoci vyčistit mysl a snížit stres.

Únava z prostředí je způsobena faktory prostředí, jako je hluk, znečištěné ovzduší nebo extrémní teploty. Pro zvládnutí únavy z prostředí je důležité omezit vystavení těmto faktorům prostředí nebo vyhledávat prostředí, které je příznivější pro odpočinek a relaxaci.

Únavu mohou způsobovat také některé zdravotní potíže, například anémie, cukrovka, poruchy štítné žlázy nebo chronický únavový syndrom. V těchto případech je důležité poradit se s lékařem, aby určil příčinu únavy a vypracoval vhodný plán léčby.

Může mít závažný dopad na kvalitu života a celkový zdravotní stav, proto je důležité rozpoznat příznaky únavy a podniknout kroky k jejímu zvládnutí. Zapojením fyzické aktivity, přestávkami při duševní činnosti, zvládáním stresu a omezením působení faktorů prostředí mohou jedinci únavu účinněji zvládat a zlepšit kvalitu svého života.

Etiologie je multifaktoriální. Česky řečeno – příčin je mnoho a jsou různorodé. Vždy je třeba k sobě přistupovat individuálně a řešit svou konkrétní situaci v daném kontextu, ve kterém se aktuálně daná osoba nachází.

Únava není přímo nemocí, jen poukazuje na to, že dané osobě něco chybí (správná výživa) nebo naopak přebývá (stres).

Příčina může být velice prostá – nedostatek vitamínů a minerálů, nebo naopak komplexní. Z psychických onemocnění, která mohou zapříčinit únavu, stojí určitě za zmínku užívání drog, alkoholismus, anorexii či hluboký smutek. Riziko boje s únavou spatřuji v tom, že během ní se síly nedostává, a přitom na přeprání vyčerpání je právě ona velmi zapotřebí.

Co se s tím dá dělat?

Existuje mnoho různých „zaručených“ tipů. Pravdou je, že někdy stačí mnohem méně, než si lidé myslí. Na druhou stranu se některé rady snadněji řeknou, než realizují v praxi, např. dopřání si kvalitního spánku.

Kdyby to byla otázka výběru spacího modu, stejně jako když si na ovladači každý večer může daná osoba pohodlně naladit program, na který zrovna má chuť, neměl by zřejmě s únavou problém nikdo. Je třeba detailněji zkoumat svůj celkový životní styl a vyvarovat se hotovým „polotovarům“ v podobě rad typu „kopnout do sebe kafe, to vzpruží“.

To sice ano, ale pouze přechodně, a navíc si to jako bonus vybere svou daň i několik hodin po „nabuzení“. Kofein v našem těle působí až deset hodin po vypití a může tak zabránit přirozené tendenci spontánně usnout. Ještě horší účinek, než kofein mohou mít další stimulanty, tzv. psychostimulancia, která se také často používají k potlačení únavy. Stojí to tedy za to?

Hodí se uvést pár tipů (jelikož lidé očekávají hotové a pokud možno snadné a ještě srozumitelné návody), bude to vypadat asi takto:

  • Vyhnout se zvýšené konzumaci cukru – ten sice „nabije“ tělo, ale jen krátkodobě. Spíše se doporučují složené sacharidy, které se nacházejí například v luštěninách.
  • Začít den snídaní, jak k tomu zve nejedna reklama. Nejedná se jen o marketingový tah – snídaně nám dodá potřebou energii na rozjezd do celého náročného dne.
  • Udržovat si pravidelný režim spánku/bdění – snadno se řekne, hůře dodržuje. Ale výsledek bývá velice efektivní.
  • Zapomenout se trápit radami typu „zdřímnout si po obědě 20 minut“. Kdo z lidí si může dovolit si dát šlofíka uprostřed dne? Většinou je každý rád, že si stihne dát nějaký ten žvanec.
  • Pokud se únava nelepší, je rozumné si zajít na odběry krve. (Může se jednat o tělesné problémy, např. dysfunkce štítné žlázy, které člověk nemůže plně ovlivnit sám ani jídelníčkem, ani svou vůlí. Přesto je lze řešit.

Pokud bude daná osoba neustále považovat únavu za bezcennou otravu spíše než za rádkyni, zbývají už asi jen drogy, ledová sprcha, nebo profackování. Jak tedy poznat úspěšné zvládnutí únavy? Tím, že po jejím odstranění se člověk dostává zpět do své původní vitality, na svou životní úroveň.

Není v tom věda a je zbytečné se stresovat tím, jak zvládnout únavu a stres z toho, že když se nezvládne, budu deprese, což je značně stresující. Každý člověk by si měl dát k Vánocům lepší nadílku, než výše zmíněný balíček!

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang