Placebo aneb když víra léčí

Placebo efekt je jasným důkazem, jak víra v pomoc může být pomocí sama o sobě. Jeho odvrácená strana nocebo efekt zase ukazuje, jak může člověku škodit ztráta naděje.

Každý si občas vezme nějaký lék na určitou obtíž, která ho právě trápí. Nezáleží na tom, co si právě vzal člověk za pilulku, vždy totiž doufá či věří, že právě tento lék pomůže a uleví.

Většinou se tak i stane. Lze si pak položit otázku, jestli to byl opravdu ten kulatý prášek, díky kterému přestala bolet hlava, nebo zda k tomu dopomohla i víra ve zlepšení.

Debata o tom, zda víra může člověka vyléčit, se vede již po staletí. Zatímco věda učinila obrovský pokrok v objevování a léčení fyzických onemocnění, otázka, zda má víra nějaký hmatatelný vliv na zdraví člověka, zůstává. Přestože neexistuje jednoznačná odpověď, bylo provedeno mnoho studií, které naznačují, že víra skutečně může hrát roli při uzdravování.

Síla uzdravování vírou se nejlépe popisuje jako placebo efekt. Zjednodušeně řečeno, pokud člověk věří, že něco bude mít pozitivní vliv na jeho zdraví, pak se tak pravděpodobně stane. Studie ukázaly, že síla víry je spojena se zlepšením duševního zdraví, zvýšením tolerance bolesti a dokonce i s fyzickým uzdravením.

Například studie provedená v roce 2014 ukázala, že u lidí, kteří se účastnili náboženských obřadů, došlo ke zvýšení počtu bílých krvinek, což může svědčit o zlepšení imunitního systému. Jiné studie naznačily, že víra může vést ke snížení hladiny stresu, což může mít pozitivní vliv na celkové zdraví.

I když je vědecké poznání léčby vírou stále relativně nové, nelze popřít sílu víry. Pomáhá lidem zvládat obtížné situace, poskytuje jim emocionální a duchovní podporu a dokonce zlepšuje fyzické zdraví. I když nelze jednoznačně prokázat, že víra dokáže člověka vyléčit, rozhodně může poskytnout útěchu, naději a optimismus v těžkých chvílích.

Víra je lék

Placebo je pak laicky řečeno lék-nelék. Je to napodobenina léku, která neobsahuje žádné účinné látky, a přesto až třetině lidí pomůže od jejich potíží. Této úlevě se pak říká placebo efekt.

Jednoduše řečeno jde o léčbu pouhou vírou ve zlepšení. Placebo se používá při kontrolovaných studiích léčiv, kdy je jedna skupina pacientů léčena klasickým lékem s účinnou látkou a druhá skupina dostává placebo. Pokud dojde u obou skupin ke stejnému zlepšení, pak není účinná látka léku o nic lepší než například kostka cukru.

Placebo efekt je ve své podstatě léčba sugescí. Pacient, který dostává placebo, se domnívá, že je skutečně léčen účinnou terapií, a očekává zlepšení svého stavu.

Daleko snadněji si tedy uvědomuje drobná zlepšení svého stavu a ty zveličuje, zatímco zhoršením nepřikládá takový význam, takže se mu ve výsledku skutečně psychicky uleví.

Placebo je tedy využíváno s velkou účinností u různých psychických onemocnění většinou psychosomatického, neurotického či depresivního rázu. U čistě somatických onemocnění je jeho účinnost nízká, ačkoli může pacientovi napomoci cítit se alespoň psychicky lépe.

Funguje to i naopak

Nocebo efekt je pak opakem placebo efektu, kdy pacient očekává spíše zhoršení stavu a to se pod vlivem placeba skutečně dostaví. Souvisí tedy s negativními očekáváními od léčby.

Příkladem, kde se může vyskytnout nocebo efekt, mohou být těžké deprese, u kterých jsou negativní očekávání naprosto běžná a víra v pokrok mizivá. Depresivní člověk vnímá každý terapeutický zákrok jako předem zbytečný, protože mu přeci není pomoci.

Základem je důvěra

Placebo i nocebo efekty velmi závisí na důvěře pacienta vůči terapeutovi či lékaři. Pokud bude lékař v očích pacienta dobrou autoritou a pacient bude věřit v nápravu svého stavu, pak se tato náprava snáze dostaví, vznikne placebo efekt.

Pokud ale pacient lékaři nebude důvěřovat, ať už z důvodů svých předchozích negativních zkušeností nebo protože s ním lékař nejedná dle jeho představ, pak se spíše dostaví nocebo efekt.

Oba tyto jevy se mohou vyskytnout i v psychoterapii, kde nejsou podávána žádná psychofarmaka. Pokud je terapeut pevně přesvědčen, že se pacientovi v terapii uleví, a dokáže toto přesvědčení přenést i na pacienta, lze pak předpokládat hladší průběh terapie a rychlejší úlevu pacienta. V psychologii se pak tomuto jevu nejčastěji říká Pygmalion efekt neboli sebenaplňující se proroctví.

Placebo a nocebo efekty byly důležitými lékařskými objevy s velkým přesahem do oblasti psychologie. Dokazují, jak mocnou samoléčivou silou disponuje lidská psychika a jasně staví do popředí zájmu lékařů i psychoterapeutů vztah s pacientem.

Placebo efekt totiž není jen o cukru v podobě pilulky, do kterého člověk vloží své naděje a očekávání. Placebo je hlavně o mezilidské důvěře a víře ve zlepšení stavu.

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang