Registrace na úřadu práce: přihlášení, lhůta a formulář

Žena, balící si své věci z pracovního stolu do krabice po výpovědi z práce.

Ztráta zaměstnání přináší kromě hledání nové práce také řadu administrativních povinností. Jedním z prvních kroků může být registrace na úřadu práce, která umožňuje získat pomoc při hledání zaměstnání a případně také podporu v nezaměstnanosti. Důležité je pohlídat si lhůtu pro přihlášení na úřad práce – pokud žádost podáte nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, můžete být do evidence zařazeni již ode dne následujícího po jeho ukončení. Přihlášení na úřad práce lze v roce 2026 vyřídit také online prostřednictvím Klientské zóny Jenda nebo osobně na kontaktním pracovišti. K žádosti je potřeba připravit základní doklady a v případě zájmu o finanční podporu také požádat o podporu v nezaměstnanosti. Jak celý proces probíhá, co je potřeba doložit a jaké podmínky platí pro získání podpory? Přehled zahrnuje také opětovné přihlášení, odhlášení z evidence a další důležité informace.

Shrnutí článku

Registrace na úřadu práce umožňuje získat pomoc při hledání zaměstnání, pracovní poradenství a za splnění podmínek také podporu v nezaměstnanosti.

Po skončení zaměstnání je vhodné podat žádost do tří pracovních dnů, aby evidence navazovala na ukončený pracovní poměr.

Přihlášení na úřad práce online lze vyřídit prostřednictvím Klientské zóny Jenda, případně osobně na kontaktním pracovišti.

K registraci je potřeba především doklad totožnosti a dokumenty související s předchozím zaměstnáním. Některé podklady lze doložit i dodatečně.

Podpora v nezaměstnanosti v roce 2026 se odvíjí od předchozího výdělku, věku uchazeče a délky podpůrčí doby. Nárok na ni je podmíněn splněním zákonných požadavků.

Opětovné přihlášení na úřad práce je možné i po předchozím čerpání podpory. Evidenci lze naopak ukončit dobrovolně nebo z dalších zákonných důvodů, přičemž je nutné myslet na zajištění zdravotního pojištění.

Jak probíhá registrace na úřadu práce?

Člověk, který přijde o zaměstnání, se může po skončení pracovního poměru přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR. Podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání zahájí registraci na úřadu práce, díky které může využívat pomoc při hledání nové práce, kariérové poradenství nebo rekvalifikace. Současně lze požádat také o podporu v nezaměstnanosti, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Podrobnější informace o registraci na úřadu práce přibližuje také samostatný přehled.

Evidence přináší několik praktických výhod:

  • Zprostředkování zaměstnání: úřad pomáhá hledat vhodné pracovní uplatnění a poskytuje informace o volných pracovních místech.
  • Kariérové poradenství: pomáhá s orientací na trhu práce a výběrem dalšího profesního směřování.
  • Rekvalifikace: za určitých podmínek může úřad zabezpečit nebo podpořit absolvování rekvalifikačního kurzu.
  • Podpora v nezaměstnanosti: při splnění zákonných podmínek může uchazeč získat finanční podporu po dobu evidence.

Důležitou výhodou přihlášení na úřad práce je také vyřešení zdravotního pojištění. Po dobu evidence uchazeče o zaměstnání hradí zdravotní pojištění stát. Neznamená to však, že stát automaticky platí také sociální pojištění. Doba evidence se pro účely důchodového pojištění započítává jako náhradní doba pouze za zákonem stanovených podmínek a v omezeném rozsahu. Více informací o zdravotním pojištění a souvisejících odvodech je vhodné znát zejména při přechodu mezi zaměstnáním a obdobím bez práce.

Co potřebuji na úřad práce? Doklady a potřebné dokumenty

Při registraci je důležité připravit doklady, které umožní ověřit totožnost, předchozí zaměstnání a případný nárok na podporu v nezaměstnanosti. Základním dokumentem je platný občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. Další potvrzení lze podle situace doložit i dodatečně.

Nejčastěji se mohou hodit následující dokumenty:

  • Doklad totožnosti – občanský průkaz nebo cestovní pas.
  • Doklad o skončení pracovního poměru – například výpověď nebo dohoda o rozvázání pracovního poměru.
  • Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) – vydává jej poslední zaměstnavatel.
  • Potvrzení o průměrném čistém výdělku – slouží k posouzení a výpočtu podpory v nezaměstnanosti.
  • Evidenční list důchodového pojištění – dokládá získané doby důchodového pojištění, pokud je potřeba je doložit.
  • Doklady pro OSVČ – potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a vyměřovacím základu.
  • Doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání – může být důležitý například při zprostředkování vhodného zaměstnání.

Konkrétní seznam závisí na předchozí pracovní činnosti a osobní situaci žadatele. Není nutné mít všechny dokumenty připravené už při prvním podání žádosti. Chybějící potvrzení lze po dohodě s úřadem doplnit později. Některé údaje si navíc Úřad práce může ověřit prostřednictvím dostupných evidencí nebo si je vyžádat od příslušných institucí.

Užitečné informace a formuláře poskytuje také Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Další podrobnosti k samotné registraci na úřadu práce a potřebným dokumentům lze ověřit na oficiálních stránkách Úřadu práce ČR.

Přihlášení na úřad práce po skončení zaměstnání: kdy a jak postupovat?

Po skončení pracovního poměru se může bývalý zaměstnanec přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR. Žádost o zprostředkování zaměstnání lze podat až po skutečném skončení pracovního poměru, nikoli už během výpovědní lhůty. S podáním žádosti není vhodné zbytečně otálet, zejména pokud má na zaměstnání navazovat evidence a případná podpora v nezaměstnanosti.

Lhůta pro přihlášení na úřad práce: do kdy podat žádost?

Zásadní je především lhůta tří pracovních dnů od skončení zaměstnání. Pokud bývalý zaměstnanec podá žádost o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů, Úřad práce ČR ho při splnění podmínek zařadí do evidence již ode dne následujícího po skončení pracovního poměru.

Pokud tuto lhůtu nestihne, může se na úřad práce přihlásit i později. Evidence však začne až dnem podání žádosti, nikoli zpětně. Rozdíl může být důležitý také při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Příklad: Jestliže pracovní poměr skončí v pátek, žádost lze podat v následujících třech pracovních dnech, tedy v pondělí, úterý nebo ve středu. Při dodržení této lhůty může evidence navázat už od soboty. Víkendy a státní svátky se do tří pracovních dnů nezapočítávají.

Je dobré myslet také na zdravotní pojištění. Podle informací Úřadu práce ČR je vhodné vyřídit registraci do 30 dnů od skončení zaměstnání, aby nevznikl nedoplatek na zdravotním pojištění, pokud za člověka po tuto dobu neplatí pojistné stát z jiného důvodu a nemá jiný pojistný titul.

Žádost lze podat elektronicky prostřednictvím Klientské zóny Jenda, osobně na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR nebo asistovaně na vybraných pobočkách České pošty. Při zájmu o podporu v nezaměstnanosti je nutné podat také samostatnou žádost o její přiznání.

Dva muži podepisují u stolu potřebné dokumenty.
Registrace na úřad práce pomáhá uchazečům rychle najít nové zaměstnání a získat kariérové poradenství.

Přihlášení na úřad práce online: postup přes Jendu

Nejjednodušší způsob, jak vyřídit registraci na úřadu práce, představuje elektronické podání prostřednictvím Klientské zóny Jenda Ministerstva práce a sociálních věcí. Díky ní lze podat žádost o zprostředkování zaměstnání i žádost o podporu v nezaměstnanosti bez nutnosti osobní návštěvy úřadu. Elektronické přihlášení na úřad práce je dostupné odkudkoliv a stav podání lze následně sledovat online.

Vedle online registrace existuje také možnost asistovaného podání na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR nebo na vybraných pobočkách České pošty. Starší způsoby založené na zasílání samostatných papírových formulářů poštou nebo e-mailem s elektronickým podpisem již nejsou standardní cestou pro podání žádosti o zařazení do evidence.

Jak podat žádost o přihlášení na úřad práce online?

Pro elektronickou registraci je potřeba přístup do Klientské zóny Jenda, kam se žadatel přihlásí prostřednictvím Identity občana. Využít lze například:

  • Bankovní identitu – ověření prostřednictvím přihlašovacích údajů k internetovému bankovnictví.
  • eObčanku – elektronický občanský průkaz s příslušným vybavením pro přihlášení.
  • NIA ID – uživatelský účet pro ověření totožnosti při komunikaci s veřejnou správou.
  • Mobilní klíč eGovernmentu – aplikaci určenou k bezpečnému přihlašování k online službám státu.

Samotné podání žádosti probíhá v několika krocích:

  1. Přihlášení do Jendy: na webu jenda.mpsv.cz se žadatel ověří prostřednictvím Identity občana.
  2. Výběr žádosti: zvolí žádost o zprostředkování zaměstnání, která slouží k zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.
  3. Vyplnění údajů: doplní požadované osobní a další informace potřebné pro registraci.
  4. Přiložení dokumentů: nahraje dostupné doklady. Pokud některé chybí, lze je podle pokynů úřadu doplnit později.
  5. Odeslání žádosti: po kontrole údajů žádost elektronicky odešle a následně sleduje její stav v klientské zóně.

Důležité je rozlišovat žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti. Samotná registrace automaticky nezakládá nárok na finanční podporu. Pokud o ni má žadatel zájem, musí podat také samostatnou žádost o podporu v nezaměstnanosti. Obě žádosti lze vyřídit v rámci Jendy.

Elektronické přihlášení na úřad práce tak umožňuje vyřídit potřebnou administrativu z domova a následně komunikovat s úřadem prostřednictvím klientské zóny. Podrobné informace o jednotlivých krocích nabízí také Ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho přehled formulářů a žádostí.

Misky vah a soudní kladivo umístěny na stole s právními spisy.
Lhůta pro přihlášení na úřad práce je 3 pracovní dny po skončení zaměstnání.

Jaké služby nabízí úřad práce?

Úřad práce ČR, lidově označovaný jako pracák, neposkytuje pouze finanční podporu lidem bez zaměstnání. Pomáhá také s hledáním nové práce, profesním poradenstvím a získáním potřebné kvalifikace. Mezi jeho hlavní služby patří:

  • zprostředkování vhodného zaměstnání a přístup k aktuálním nabídkám pracovních míst,
  • kariérové a pracovní poradenství,
  • pomoc při sestavení životopisu a přípravě na pracovní pohovor,
  • možnost absolvovat rekvalifikační kurzy a další vzdělávání.

Nabídku volných pracovních míst lze vyhledávat na webových stránkách Úřadu práce ČR nebo přímo na jednotlivých kontaktních pracovištích.

Služby úřadu práce nemusí využívat pouze lidé bez zaměstnání. Existuje také evidence zájemců o zaměstnání, do které se mohou přihlásit například lidé, kteří:

  • chtějí změnit současné pracovní uplatnění,
  • jsou stále zaměstnaní, ale hledají jinou práci,
  • pečují o dítě a jsou na rodičovské dovolené,
  • studují a zajímají se o budoucí pracovní možnosti.

Zájemcům o zaměstnání může úřad práce zprostředkovat vhodnou pracovní pozici, poskytnout kariérové poradenství nebo pomoci zajistit rekvalifikační kurzy. Na rozdíl od uchazečů o zaměstnání však nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti 2026: kdo má nárok a jak se počítá?

Podpora v nezaměstnanosti představuje finanční pomoc lidem, kteří přišli o zaměstnání a aktivně hledají nové pracovní uplatnění. Podmínkou jejího získání je nejprve zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Samotná žádost o podporu tedy nestačí – současně je nutné požádat také o zprostředkování zaměstnání.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká při splnění těchto základních podmínek:

  • žadatel získal v posledních dvou letech před zařazením do evidence alespoň 12 měsíců důchodového pojištění,
  • případně tuto podmínku splnil započtením náhradní doby zaměstnání,
  • požádal o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a současně o podporu v nezaměstnanosti.

Do potřebné doby se započítává zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, při kterých vznikla účast na důchodovém pojištění. Za určitých podmínek se započítávají také náhradní doby, například osobní péče o dítě do čtyř let věku.

Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje například osobám, které pobírají starobní důchod.

Jak dlouho se podpora v nezaměstnanosti vyplácí?

Délka podpůrčí doby se v roce 2026 odvíjí od věku uchazeče o zaměstnání v den podání žádosti o podporu. Rozlišují se tři věkové skupiny:

  • do 52 let věku – 5 měsíců,
  • nad 52 do 57 let věku – 8 měsíců,
  • nad 57 let věku – 11 měsíců.

Starší uchazeči tak mohou podporu čerpat delší dobu, což zohledňuje jejich často náročnější návrat na pracovní trh.

Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2026?

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se vychází z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

Od 1. ledna 2026 se změnily sazby podpory. Jejich výše se liší podle věku uchazeče:

Období podpůrčí dobyUchazeči do 52 letUchazeči nad 52 let
Počáteční období80 % první 2 měsíce80 % první 3 měsíce
Následující období50 další 2 měsíce50 % další 3 měsíce
Zbývající období40 %40 %

Procenta se počítají z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo odpovídajícího vyměřovacího základu.

Důležitou změnou je také zrušení snížené sazby podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání. Pokud člověk ukončí pracovní poměr sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, neznamená to už automaticky, že bude po celou dobu dostávat pouze 40 % předchozího výdělku. Uplatní se běžné sazby podle věku a délky podpůrčí doby.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2026 činí 38 537 Kč měsíčně. Stejný maximální limit platí také pro podporu při rekvalifikaci.

Při přechodu na nižší příjem může být užitečné přehodnotit také rodinné finance. Přehled příjmů a výdajů pomůže lépe naplánovat následující měsíce, k čemuž lze využít například pracovní list pro rodinný rozpočet.

Zaměstnávání cizinců: kdy je nutné hlášení na úřad práce?

Při zaměstnávání cizinců v České republice záleží především na jejich státní příslušnosti a na tom, zda mají volný přístup na český trh práce, nebo potřebují pracovní oprávnění. Zaměstnavatel musí splnit zákonné informační a evidenční povinnosti bez ohledu na to, zda konkrétní pracovník pracovní povolení potřebuje.

Z hlediska přístupu na český trh práce lze zahraniční pracovníky rozdělit do několika skupin:

  • Občané EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci – mají volný přístup na český trh práce a nepotřebují pracovní povolení.
  • Cizinci s trvalým pobytem v ČR a další osoby s volným přístupem na trh práce – mohou pracovat bez pracovního povolení, pokud splňují zákonné podmínky.
  • Občané třetích zemí bez volného přístupu na český trh práce – zpravidla potřebují příslušné pracovní oprávnění, například zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo povolení k zaměstnání.

Jak zaměstnavatel hlásí nástup cizince v roce 2026?

Od 1. dubna 2026 se změnil způsob plnění informační povinnosti zaměstnavatelů. Nástup zahraničního zaměstnance se již neoznamuje samostatně na Úřadu práce ČR prostřednictvím dřívější informační karty nebo sdělení. Nově se registrace provádí prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), konkrétně v rámci registrace zaměstnance (REGZEC).

Důležité je dodržet také lhůtu. Zahraničního zaměstnance musí zaměstnavatel zaregistrovat nejpozději před okamžikem, kdy začne vykonávat práci. Registraci lze provést nejdříve osm dní před plánovaným nástupem.

Tato povinnost se vztahuje na zahraniční pracovníky bez ohledu na to, zda mají volný přístup na český trh práce, nebo potřebují pracovní oprávnění. Zaměstnavatel tedy musí registraci provést také u občanů EU nebo cizinců s trvalým pobytem v ČR.

JMHZ zároveň nahrazuje dřívější způsob oznamování ukončení zaměstnání cizince. Zaměstnavatel proto musí prostřednictvím příslušného systému evidovat také skončení pracovního vztahu a další zákonem stanovené změny údajů.

Dva muži a žena sedí u stolu a procházejí si potřebné dokumenty k podpisu.
Občané EU, EHP a Švýcarska mají volný vstup na český trh práce a nepotřebují pracovní povolení.

Opětovné přihlášení na úřad práce: kdy vzniká znovu nárok na podporu?

Co když nové zaměstnání nebo podnikání nevyjde? Opětovné přihlášení na úřad práce je možné i po předchozím vyřazení z evidence nebo ukončení registrace. Samotné opětovné zařazení mezi uchazeče o zaměstnání však automaticky neznamená, že vznikne také nárok na podporu v nezaměstnanosti.

O tom, zda bude mít uchazeč nárok na novou podporu, nebo pouze na dočerpání její nevyčerpané části, rozhodují především dvě skutečnosti:

  • zda v předchozí evidenci vyčerpal celou podpůrčí dobu, nebo pouze její část,
  • jak dlouhou dobu důchodového pojištění získal následným zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností.

Opakovaný nárok na podporu v nezaměstnanosti po částečném čerpání

Pokud uchazeč při předchozí evidenci nevyčerpal celou podpůrčí dobu, může při opětovném přihlášení na úřad práce získat buď novou plnou podpůrčí dobu, nebo pouze její zbývající část.

  • Jestliže po předchozím čerpání podpory získal alespoň 9 měsíců důchodového pojištění, může mu vzniknout nárok na novou plnou podpůrčí dobu.
  • Pokud získal dobu důchodového pojištění kratší než 9 měsíců, má nárok pouze na zbývající část původní podpůrčí doby.

Opětovné přihlášení po vyčerpání celé podpory

Jiná situace nastává, pokud uchazeč v předchozí evidenci vyčerpal podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. V takovém případě musí po jejím skončení získat alespoň 9 měsíců důchodového pojištění, aby mu při další evidenci vznikl nový nárok na podporu.

Existují však výjimky. Požadovaná doba 9 měsíců se nemusí splnit například tehdy, pokud zaměstnání skončilo ze zdravotních důvodů, z organizačních důvodů nebo kvůli porušení podstatných povinností ze strany zaměstnavatele.

Ve všech případech je zároveň nutné splnit také základní podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti, zejména získat alespoň 12 měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech, případně s využitím náhradní doby zaměstnání.

Odhlášení z úřadu práce a ukončení evidence

K ukončení evidence na úřadu práce může dojít z několika důvodů. Nejčastěji jde o situace, kdy uchazeč nastoupí do zaměstnání, požádá o dobrovolné ukončení evidence nebo přestane splňovat zákonné podmínky pro vedení v evidenci.

Mezi hlavní důvody ukončení evidence patří:

  • nástup do zaměstnání,
  • doručení písemné žádosti o ukončení evidence na vlastní žádost uchazeče,
  • vznik skutečnosti, která brání vedení v evidenci podle zákona o zaměstnanosti,
  • nástup výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
  • úmrtí uchazeče o zaměstnání,
  • uplynutí šesti měsíců ode dne vzetí uchazeče do vazby,
  • zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti.

Uchazeč musí Úřadu práce ČR osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro jeho zařazení a vedení v evidenci. Při nástupu do zaměstnání je nutné tuto skutečnost oznámit nejpozději do osmi kalendářních dnů, přičemž evidence končí dnem nástupu do zaměstnání.

Pro oznámení změn není stanoven žádný zvláštní formulář. Lze ho sepsat volnou formou a uvést v něm příslušné údaje a důvod ukončení evidence. Podání je možné uskutečnit:

  • prostřednictvím Klientské zóny Jenda,
  • datovou schránkou,
  • e-mailem na elektronickou podatelnu příslušného kontaktního pracoviště,
  • osobně nebo poštou.

Je důležité rozlišovat dobrovolné ukončení evidence a vyřazení z evidence rozhodnutím úřadu. K vyřazení může dojít například při neplnění povinností uchazeče, maření součinnosti s úřadem práce nebo výkonu nelegální práce. V některých případech pak není možné se znovu zaevidovat po dobu tří měsíců.

Dobrovolné ukončení evidence a vyřazení z úřadu práce

Evidence na úřadu práce není povinná. Uchazeč může kdykoliv požádat o dobrovolné ukončení vedení v evidenci, a to písemnou žádostí. Úřad práce ukončí evidenci dnem doručení této žádosti.

Před podáním žádosti je však potřeba vyřešit především zdravotní pojištění. Pokud člověk po ukončení evidence nebude zaměstnaný, podnikat ani patřit mezi osoby, za které platí zdravotní pojištění stát, musí si ho hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Povinnost platit pojistné jako OBZP vzniká při splnění podmínek této kategorie za celý kalendářní měsíc. Podrobnosti o platbě jsou uvedeny v článku o zdravotním pojištění samoplátců.

Pozornost je vhodné věnovat také důchodovému pojištění. Po dobu evidence na úřadu práce za uchazeče stát sociální pojištění neodvádí. Evidence se však za určitých zákonných podmínek započítává jako náhradní doba důchodového pojištění. Období mimo evidenci se do této náhradní doby nezapočítává. Pokud chce člověk toto období zahrnout do důchodového pojištění, může za splnění zákonných podmínek využít dobrovolné důchodové pojištění.

FAQ: Nejčastější otázky k registraci na úřadu práce

Jak se přihlásit na úřad práce online?

Přihlášení na úřad práce online je možné prostřednictvím Klientské zóny Jenda. Po přihlášení pomocí Identity občana, například BankID, eObčanky nebo mobilního klíče eGovernmentu, lze vyplnit a odeslat žádost o zprostředkování zaměstnání. Pokud má uchazeč zájem také o podporu v nezaměstnanosti, musí podat i samostatnou žádost o její přiznání.

Do kdy se musím přihlásit na úřad práce po skončení zaměstnání?

Pokud chce být člověk zařazen do evidence již ode dne následujícího po skončení zaměstnání, musí podat žádost nejpozději do tří pracovních dnů. Při pozdějším podání začíná evidence až dnem doručení žádosti na úřad práce.

Co potřebuji na úřad práce při první registraci?

K podání žádosti je potřeba především platný občanský průkaz nebo cestovní pas. Dále se hodí doklad o ukončení posledního zaměstnání, potvrzení o zaměstnání a dokumenty potřebné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Některé údaje si úřad práce dokáže ověřit sám a další dokumenty lze podle potřeby doložit dodatečně.

Mám nárok na podporu v nezaměstnanosti, když jsem dala výpověď sama?

Ano. Od roku 2026 už samotné dobrovolné ukončení zaměstnání neznamená automatické snížení podpory na 40 % předchozího výdělku po celou podpůrčí dobu. Při splnění zákonných podmínek se podpora stanoví podle běžných sazeb, které se odvíjejí od věku uchazeče a délky podpůrčí doby.

Mohu se opětovně přihlásit na úřad práce, když jsem už podporu v nezaměstnanosti čerpala?

Ano, opětovné přihlášení na úřad práce je možné i po předchozím čerpání podpory. Nový nárok na celou podpůrčí dobu nebo pouze na její zbývající část závisí mimo jiné na tom, zda byla předchozí podpora vyčerpána celá a jak dlouhou dobu důchodového pojištění uchazeč následně získal. Při opakovaném čerpání se za stanovených podmínek uplatňuje hranice devíti měsíců důchodového pojištění.

Jak se odhlásit z úřadu práce?

O dobrovolné ukončení evidence může uchazeč požádat písemně, a to například prostřednictvím Klientské zóny Jenda, datové schránky nebo osobně na příslušném kontaktním pracovišti. Pokud nastoupí do zaměstnání, musí tuto skutečnost úřadu práce oznámit nejpozději do osmi kalendářních dnů.

Kdo za mě platí zdravotní pojištění po odhlášení z úřadu práce?

Po ukončení evidence už stát neplatí zdravotní pojištění z titulu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud člověk nenastoupí do zaměstnání, nezačne podnikat ani nespadá do jiné kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí si zdravotní pojištění hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Změnu je potřeba oznámit zdravotní pojišťovně.

© 2026 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang