Zateplení domu – proč je důležité a čemu se vyhnout

Zateplení domu je soubor opatření učiněných za účelem zkvalitnění komfortu bydlení, ochrany objektu a úspory energie. V podání výrobců stavebních hmot se jedná o takzvaný kontaktní zateplovací systém, označovaný ETICS (zkratka anglických slov External Thermal Insulation Composite System).  Je to ucelený soubor komponentů, které se používají k zateplení obvodového pláště budov.

Komponenty jsou vybrány a nakombinovány tak, aby jako celek poskytovaly co nejlepší parametry zateplení a kvalitu stavebního díla. Jako celek jsou testovány a prověřeny, a jen tak vám poskytují záruku dosažení deklarovaných parametrů a minimalizaci poruch stavebního díla po realizaci.

Izolace domu – základní materiál

Základním funkčním komponentem celé izolace domu je tzv. izolant (polystyrén nebo minerální vlna), který je na zdivo připevněn primárně cementovým lepidlem.

Rovnou a začištěnou spodní hranu zateplovacího systému tvoří zakládací lišta. Sekundárně jsou ještě desky izolantu jištěny tzv. talířovými kotvami (hmoždinkami).

Následnou vrstvu tvoří krycí a zároveň výstužná vrstva, tzv. „armovací vrstva“, která se skládá ze dvou vrstev stěrkovací hmoty natažené celoplošně na ukotvený izolant (standardně jde o stejný materiál, kterým jsou izolační desky přilepeny k podkladu). Mezi dvě vrstvy stěrky je pro zajištění pevnosti ještě zapracována sklovláknitá tkanina (tzv. armovací síťovina).

Kouty, nároží, okolí oken, dveří a ostatní hrany jsou opatřeny různými typy lišt a profilů, které jsou pro snadnější systémovou montáž opatřeny pruhy armovací tkaniny, které se rovněž v průběhu armování zapracují do stěrkové hmoty.

Jako ideální materiál pro vytváření finální vrstvy celého systému jsou v současné době využívány především pastovité šlechtěné omítky, které se vyrábějí v několika druzích, strukturách a nespočtu barevných odstínech. 

Správnou volbou mohou být i suché šlechtěné omítky, jejichž nevýhodou je však omezený výběr odstínů, nutnost míchání s vodou na stavbě a potřeba dodatečné povrchové úpravy nátěrem fasádní barvy. S aplikací šlechtěných omítek samozřejmě souvisí předchozí úprava podkladu systémovou penetrací.

Proč dělat zateplení domu

Díky nižší energetické náročnosti uspoříte náklady na vytápění, zároveň také zvýšíte hodnotu Vaší nemovitosti pro její případný prodej nebo pronájem. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kategorii energetické náročnosti jsou parametry obvodových konstrukcí.

Ty vyjadřuje Energetický štítek obálky budovy, v rozmezí A-G, podobně jako u elektrospotřebičů.

Myslete na to, že nedostatečně zateplenou obvodovou konstrukcí budovy může unikat až 35 procent energie na vytápění, což se poté může projevit na ceně energií. Zabránit tomu lze právě vnějším zateplením objektu.

Ideální teplota v interiéru  

Tepelná pohoda označuje takový stav, kdy nepociťujeme chlad ani nevnímáme nepříjemně vysokou teplotu. Tepelnou pohodu v prostředí budov obytných, také v kancelářských nebo společenských a výrobních ovlivňují tyto faktory:

• Pro udržení tepelné pohody platí jednoduchá zásada, že součet teploty vnitřního vzduchu a průměrné povrchové teploty okolních vnitřních ploch musí být v rozsahu 38 až 42 °C. Zároveň platí, že rozdíl teplot nemá být větší než 4 °C.

• Za optimální hodnotu se považuje rozdíl teplot o 2 °C. K vytvoření tepelné pohody, při obecně používané návrhové teplotě vnitřního vzduchu 21 °C, je nutné dosáhnout povrchové teploty stěn nejlépe 19 °C, nejméně 17 °C.

• Pokud je rozdíl mezi vnitřní teplotou a povrchovou teplotou stěn větší, projevuje se to vyšším prouděním vzduchu, které obyvatelé vnímají jako průvan. Většinou lidé na tento nepříjemný pocit reagují dalším zvýšením vnitřní teploty, tím však průvan neodstraní, naopak jej podpoří.

Ideální vlhkost v interiéru

Také relativní vlhkost vzduchu v obytných místnostech je třeba udržovat na přijatelných hodnotách, jak z hlediska zdravého prostředí pro obyvatele, tak z hlediska životnosti vlastní stavby. Nízká vlhkost vzduchu (<30 %) zvyšuje tvorbu prachu a vysušuje sliznice.

To způsobuje vysoký výskyt nemocí horních cest dýchacích (např. přetopené a přesušené byty). Vyšší vlhkost je z hlediska dýchání vhodnější, zárověň vytváří i vhodné podmínky pro šíření domácích roztočů. V závislosti na povrchové teplotě může dojít také ke kondenzaci vlhkosti, což může způsobit i poškození stavby.

Tabulka zateplení

Tabulka by mohla obsahovat informace o různých možnostech zateplení domu, včetně materiálů, jejich tepelné odolnosti (R-hodnoty), nákladů na metr čtvereční a dalších relevantních údajů. Například:

Materiál zateplení	Tepelná odolnost (R-hodnota)	Náklady na m2
Polystyrenové desky	3,5 R/m2	500 Kč/m2
Minerální vata	4,0 R/m2	600 Kč/m2
PUR pěna	5,0 R/m2	700 Kč/m2
Dřevovláknité desky	4,5 R/m2	550 Kč/m2
Polystyrenové fasádní systémy	4,0 R/m2	650 Kč/m2

Výpočet tloušťky zateplení fasády

Výpočet tloušťky zateplení fasády závisí na několika faktorech, včetně požadované účinnosti zateplení, tepelné odolnosti zvoleného materiálu a dalších okolností. Nicméně, obecně lze tloušťku zateplení spočítat následujícím způsobem:

• Určete požadovanou účinnost zateplení (R-hodnota) pro váš domov. Tato hodnota bývá obvykle stanovena stavebními předpisy a může se lišit podle regionu.

• Zvolte materiál zateplení. Každý materiál má určitou tepelnou odolnost (R-hodnotu) na metr čtvereční.

• Vypočtěte potřebnou tloušťku zateplení pomocí následujícího vzorce:

Tloušťka zateplení (m) = Požadovaná R-hodnota / Tepelná odolnost materiálu

Výpočet tloušťky izolace – příklady

Například, pokud požadujete R-hodnotu 4,0 a používáte materiál s tepelnou odolností 0,05 R/m, vypočtete: Tloušťka zateplení = 4,0 R / 0,05 R/m = 80 cm.

To znamená, že tloušťka izolace by měla být 80 metrů. V praxi však tento výsledek není použitelný. Namísto toho musíme vzít v úvahu různé faktory, jako jsou dostupný prostor, stavební předpisy, finanční možnosti a také požadavky na energetickou účinnost.

Doporučuje se konzultovat s odborníkem na stavební izolace, aby byla zvolena optimální tloušťka izolace pro daný objekt.

Jakou roli hraje v zateplení polystyren

Polystyren má vynikající tepelně-izolační vlastnosti. Je oblíbeným materiálem pro zateplení fasád, podlah a plochých střech. Na českých fasádách tvoří dokonce 70 procentní podíl.

Polystyren je lehký, což nezatěžuje konstrukci budovy. Zároveň má dostatečnou pevnost pro své použití jako izolant.

Polystyren funguje také jako akustický izolant, což pomáhá snižovat hluk z okolí, navíc patří k nejlevnějším tepelným izolacím na trhu.

Velkou výhodou je jeho snadná recyklovatelnost. Polystyren je celkem neškodný z hygienického hlediska.

Proč se používá polystyren na zateplení

Jedním z hlavních důvodů, proč se používá polystyren na zateplení je jeho ochrana proti vlhkosti. Kvalitní polystyrenové izolace jsou odolné proti vlhkosti, což je klíčové pro zachování tepelných vlastností izolace a prevenci před vznikem plísní a hniloby v konstrukci budovy.

Polystyrenové izolační desky jsou lehké a snadno manipulovatelné, což usnadňuje jejich přepravu a instalaci. To může snížit náklady na pracovní sílu a urychlit proces zateplení.

Polystyren je relativně trvanlivý materiál s dlouhou životností. Správně nainstalovaná izolace může poskytovat dlouhodobou ochranu a zachovat tepelné vlastnosti budovy po mnoho let.

Polystyren je obvykle cenově dostupný materiál, což je jedním z důvodů jeho širokého použití v praxi. Jeho relativně nízká cena umožňuje efektivní zateplení budov bez vysokých nákladů, takže na izolace nebude potřeba ani okamžitá půjčka.

Polystyren je k dispozici v různých typech (extrudovaný, expandovaný) a tloušťkách, což umožňuje výběr materiálu odpovídajícího konkrétním potřebám a požadavkům projektu zateplení.

Jak silný polystyren na fasádu dle typu budovy

Silně polystyrenové izolace se často volí na základě různých faktorů, včetně typu budovy, požadovaného tepelného odporu (R hodnoty), místních stavebních předpisů a norem, klimatických podmínek a dalších specifik daného projektu. Jaké jsou obecné směrnice to, jak silný polystyren na fasádu zvolit v závislosti na typu budovy?

• Rodinné domy: Pro novostavby rodinných domů se obvykle volí tloušťka izolace mezi 10 až 20 cm, v závislosti na požadovaném tepelném odporu a úrovni energetické náročnosti budovy. Pro rekonstrukce existujících rodinných domů může být tloušťka izolace vyšší, aby bylo dosaženo požadované úspory energie.

• Bytové domy: Pro bytové domy se tloušťka izolace může pohybovat v širším rozsahu, obvykle mezi 10 až 30 cm. Zde je důležité vzít v úvahu potřeby vytápění celé budovy a dodržení tepelných standardů.

• Komerční budovy: V případě komerčních budov záleží na jejich velikosti, typu a způsobu využití. Tloušťka izolace může být obvykle vyšší než u rodinných domů, zejména pokud se jedná o vysokou energetickou náročnost nebo pokud jsou kladené vyšší tepelné požadavky.

Doporučená tloušťka polystyrenu

Doporučená tloušťka polystyrenu pro zateplení fasády závisí na několika faktorech, včetně místních klimatických podmínek, požadované úspory energie, tepelně technických vlastnostech materiálů a místních stavebních předpisech. Jaké jsou doporučené tloušťky izolace pro polystyren?

• Pro novostavby: Pro nově postavené budovy se obvykle doporučuje tloušťka izolace mezi 10 až 20 cm, v závislosti na místních požadavcích na tepelnou izolaci a energetickou účinnost.

• Pro rekonstrukce: Při rekonstrukcích existujících budov může být doporučená tloušťka izolace vyšší, obvykle mezi 15 až 30 cm, aby byla dosažena požadovaná úroveň tepelné ochrany a energetické účinnosti.

• Podle R hodnoty: Doporučená tloušťka polystyrenu může být také stanovena na základě požadované hodnoty tepelného odporu (R hodnoty). Čím vyšší je požadovaná R hodnota, tím vyšší tloušťka izolace bude potřebná.

Nevhodná tloušťka polystyrenu

Nevhodná tloušťka polystyrenu pro zateplení fasády může vést k neefektivnímu využití materiálu a snížení izolačních vlastností.

Pokud zvolíte příliš tenkou vrstvu polystyrenu, nebude poskytovat dostatečnou tepelnou izolaci. To může vést k vyšším nákladům na vytápění a snížení komfortu bydlení. Nedostatečná tloušťka může také způsobit problémy s kondenzací vlhkosti uvnitř konstrukce.

Příliš silná vrstva polystyrenu může být finančně náročná a nepřinést výrazné zlepšení izolace. U některých typů fasádního polystyrenu může příliš velká tloušťka znamenat, že fasáda nebude dostatečně prodyšná.

Obvykle se doporučuje používat klasický EPS polystyren (expandovaný polystyren) o tloušťce 14 až 20 cm. Tento materiál je cenově dostupný a má dobré izolační vlastnosti.

Šedý polystyren s příměsí grafitu má lepší izolační vlastnosti, bohužel je dražší. Jeho tloušťku je třeba volit s ohledem na konkrétní potřeby.

Příprava povrchu na zateplení fasády polystyrenem

Příprava povrchu fasády je klíčovým krokem před zahájením zateplení polystyrenem. Správná příprava zajišťuje, že izolační materiál bude držet pevně a účinně na fasádě. Jak efektivně postupovat při přípravě povrchu na zateplení fasády polystyrenem?

• Čištění povrchu: Odstraňte veškeré nečistoty, prach, špínu a povlak z povrchu fasády. Použijte vysokotlaký čistič, abyste odstranili staré nátěry, lišejníky, plísně a jiné organické nečistoty.

• Opravy prasklin a nedostatků: Inspekce fasády a provedení oprav prasklin, trhlin a jiných nedostatků. Použijte vhodnou tmelovací hmotu nebo malířskou malbu k vyplnění těchto vad a zajistěte tak rovný povrch.

• Ochrana proti vlhkosti: Předejděte problémům s vlhkostí v budoucnosti tím, že opravíte nebo nainstalujete vhodnou hydroizolační membránu nebo primer, který chrání povrch fasády před pronikáním vody.

• Nátěr základní barvou: Před aplikací lepidla na polystyren je vhodné povrch fasády natřít základní nátěrovou barvou. To zajišťuje lepší adhezi izolačního materiálu k povrchu a zlepšuje celkovou účinnost zateplení.

• Ochrana proti hmyzu a plísním: Zvážte aplikaci vhodného prostředku na ochranu fasády proti hmyzu a plísním. To může zahrnovat impregnaci povrchu speciálními nátěry nebo aplikaci ochranného prostředku během přípravy povrchu.

• Dodržení pokynů výrobce: Vždy dbejte na pokyny a doporučení výrobce konkrétních materiálů, které používáte. Každý výrobek může mít specifické požadavky na přípravu povrchu a jejich dodržení je klíčové pro úspěšnou instalaci zateplení fasády polystyrenem.

Aplikační metody zateplení domu polystyrenem

Zateplení fasády polystyrenem je důležitým krokem pro zlepšení tepelné izolace a energetické účinnosti budovy. Existuje několik aplikačních metod, které se používají při zateplení domu polystyrenem.

Lepení fasádního polystyrenu

Tato metoda je nejběžnější. Polystyrenové desky se lepí přímo na podkladové zdivo pomocí speciálního fasádního tmelu.

Začínáme od zakládací lišty směrem nahoru. Lepící tmel nanášíme jako obvodový rámeček a terče uvnitř, abychom zabránili proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem.

Důležité je dodržet správné rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou.

Založení zateplovacího systému

Nejběžnější založení je s použitím hliníkové zakládací lišty. Lišta se montuje na zdivo s pomocí zatloukacích hmoždinek. Založení musí být vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu.

Hliníková lišta plní i protipožární ochranu izolantu a chrání systém proti vniknutí škůdců.

Zateplení stropu polystyrenem

Polystyrenové desky se používají také k zateplení stropů. Desky se lepí na stropní konstrukci. Postup je podobný jako u fasády – lepíme od zakládací lišty směrem nahoru.

Zateplení podlahy ve starém domě

Při zateplení podlahy se polystyren používá k izolaci podkladového betonu. Je důležité provést drenáž a hydroizolaci podkladového betonu a až poté pokládka zateplení.

Mezi izolaci a zateplení je vhodné instalovat fólii, aby se zamezilo kontaktu polystyrenu s hydroizolací.

Každá metoda má své specifika a je důležité zvolit tu nejvhodnější pro konkrétní situaci. Při zateplení fasády je také důležité spolupracovat s odborníky, kteří vám pomohou s výběrem a provedením správné metody.

Zateplení domu – mýty a fakta

Kolem zateplení domů a bytů panuje celá řada mýtů, jaké to jsou?

• MÝTUS Č. 1: „Bojíme se zateplit starý dům, abychom nezabránili stěnám dýchat.“

Příčin vlhnutí stěn starých domů může být několik. Nejčastější příčinou je obvykle léty poškozená či úplně chybějící hydroizolace. Další častou příčinou je vlhnutí zdiva způsobené promrzáním.

Jedná-li se o případ, kdy není možné odstranění zdroje vlhnutí provedením potřebných sanačních prací, bývá obvyklé použití odvětrávaného fasádního systému.

Na tento způsob zateplení se používají měkké izolanty, které se neaplikují kontaktním způsobem, nýbrž vkládají se do nosného roštu, na který je následně připevněn povrch fasády s určitou mezerou od povrchu izolantu.

Takto vzniklý prostor je provětráván, a tím je přítomná vlhkost z objektu odváděna pryč. Je třeba poznamenat, že nosný rošt vytváří drobné teplené mosty, a proto by se měla používat větší tloušťka izolantu, než v systémech kontaktních.

Zároveň jsou v provětrávaných systémech komplikovanější detaily, například u ostění a nadpraží fasádních otvorů, v soklových i atikových částech stavby.

Z výše uvedeného důvodu je vždy nejlepším řešením provést nejprve soubor sanačních opatření a eliminovat možnost dalšího vlhnutí stěn.

Naproti tomu vlhkost ve zdivu, která se projevuje především s nástupem topné sezóny, je dobře odstranitelná právě aplikací zateplovacího systému. Její příčinou bývá kondenzační zóna, která se tvoří ve stěnách v podobě rosného bodu v místě, kde dochází ke styku teplého vzduchu z interiéru se studenou stěnou.

Díky zateplení se stěna snáze prohřeje, a tím dochází k posunu rosného bodu směrem ven k izolantu. Paradoxně se pro takové zateplení lépe hodí právě neprodyšný a nenasákavý polystyrénový izolant, ve kterém nehrozí možnost hromadění vlhkosti.

Důraz je potřeba v tomto případě klást na správně dimenzovanou tloušťku zateplení na základě tepelně-technického výpočtu, aby posun rosného bodu byl dostatečný a nezůstával nadále vně zdiva. Důležité je také pravidelné větrání zateplených prostor.

• MÝTUS Č. 2: „Na co zateplovat, když stačí tepelněizolační nátěr?“

Termoizolační nátěry jsou novinkou, která se tu a tam s různou intenzitou objeví na trhu jako úsporná a poměrně velmi jednoduchá náhrada klasického zateplení. Výrobci velmi často srovnávají účinnost tohoto materiálu s účinností zateplovacího systému.

Toto tvrzení je zcela zavádějící, protože izolační schopnosti výrobku závisí na jeho tepelné vodivosti, která je u nátěrů cca 5 -7 x vyšší než u běžných izolačních materiálů (polystyren, minerální vlna). S tím úzce souvisí tloušťka vrstvy použitého materiálu.

Potom si stačí uvědomit, že zatímco se v dnešní době v rámci zateplení aplikuje polystyrenový izolant běžně ve vrstvách nad 10 cm, aplikace termoizolačního nátěru v několikanásobných tloušťkách nebude možná.

Termoizolační nátěry mohou mít schopnost účinně ochránit objekt proti teplu šířenému radiační formou (sluneční záření), protože mohou mít velkou tepelnou odrazivost a chránit tak objekt v létě od jeho přehřívání. V zimě tento nátěr objekt rozhodně nezateplí.

• MÝTUS Č. 3: „Chci ušetřit na povrchové úpravě zateplení, proto použiji štukovou omítku.“

Štuková omítka je určena pro aplikaci na nasákavé minerální podklady, jakými jsou například běžné jádrové omítky. Vápenné nebo vápenocementové pojivo obsažené ve štuku se po aplikaci částečně absorbuje do podkladu, a tím zaručí dostatečnou přídržnost k podkladu. Štuková omítka má také díky pojivu omezenou pružnost.

Naproti tomu povrch zateplovacích systémů tvoří stěrková hmota obsahující velké procento disperze, díky čemuž je stěrka velmi omezeně nasákavá. Proto v případě aplikace obyčejného štuku nemůže dojít ke správnému spojení s podkladem.

Pro aplikaci na zateplovací systém jsou tudíž prvotně určeny speciální systémové šlechtěné omítky s obsahem speciálních pojiv, které mají vynikající přídržnost i na nenasákavých podkladech a zároveň zajišťují omítkám daleko větší flexibilitu a schopnost vydržet velké pnutí, kterým bývá vystaven zateplovací systém, a to zejména jeho povrchové vrstvy.

Výjimku mohou tvořit speciální modifikované štuky, které obsahují obdobné přísady jako výše uvedené šlechtěné omítky.

• MÝTUS Č. 4: „Máme tlusté kamenné stěny – není třeba zateplovat.“

Přestože staré kamenné stavby mají velmi silné zdi (i 60 cm a více), je nutné si uvědomit, že právě kameny uvnitř stěn jsou jednou z nejčastějších příčin vzniku tzv. tepelných mostů, jelikož mají velmi vysoký součinitel tepelné vodivosti.

Jejich prostřednictvím potom snáze vniká chlad do interiéru a zapříčiňuje tvorbu mokrých skvrn na povrchu stěn v interiéru.

• MÝTUS Č. 5: „Zateplíme raději zevnitř – je to snazší a levnější.“

Zateplení stěn z interiéru má své výhody v jednodušší aplikaci. Nevýhodou takového zateplení je ovšem fakt, že za interiérovým zateplením zůstávají chladné stěny, a tudíž v případě neúčinné parozábrany může za tímto zateplením dojít ke kondenzaci vlhkosti a následnému vzniku plísní.

Jako další nevýhodu je fakt, že zde nelze využít akumulačních vlastností zdiva. Místnost oddělená izolantem od stěn se velmi rychle ohřeje.

V případě přerušení vytápění vzduch brzy vychladne, jelikož se přebytek tepla nemohl akumulovat ve stěnách, které by jinak mohly dál vyzařovat teplo do místnosti. Zdivo tím pádem také prochladne do větší hloubky a během zimních měsíců hrozí riziko jeho promrzání.

• MÝTUS Č. 6: „Systém poskládaný svépomocí z levných komponentů bude stejně dobrý jako certifikovaný systém“

Každý zateplovací systém je přesně definovaným výrobkem složeným z množství komponentů. Jednotlivé součásti systému jsou navrženy a následně odzkoušeny tak, aby fungovaly ve vzájemné součinnosti a maximalizovaly tepelněizolační účinek.

Systém je složen tak, aby odolal všem vlivům, které na něj působí. Z těchto důvodů je každá záměna jednotlivých součástí systémů a nedodržení jeho skladby nepatřičným zásahem do kvality a vlastností výrobku a výrobce tak nemůže za systém nést záruky.

Při realizaci zateplovacích systémů je nutné přesně dodržovat technologický postup a systém odborně provést. Systémy provedené neodborně z nesystémových výrobků nebudou plnit svoji funkci a nepřinesou investorovi očekávaný užitek.