Odměna jednatele – výše, zdanění

V každé společnosti, ať už jde o malý start-up nebo zavedenou firmu s desítkami zaměstnanců, hraje klíčovou roli jednatel. Je to osoba, která stojí v čele společnosti, rozhoduje o jejím směřování a nese za její fungování právní i finanční odpovědnost. S tím však přirozeně souvisí i otázka, jak a v jaké výši je jednatel odměňován.

Správně nastavená odměna totiž není jen otázkou spravedlnosti či motivace – má přímý dopad na finanční zdraví společnosti, její účetnictví i daňové povinnosti. Odměna jednatele může mít podobu pevného pravidelného příjmu, podílu na zisku nebo dokonce naturálních benefitů, jako je třeba služební automobil. Každá z těchto forem má svá specifika, právní rámec i účetní důsledky.

Kdo je jednatel a jaká je jeho role

Jednatel je osoba, která stojí v čele společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) nebo jiné obchodní korporace. Jeho hlavní úlohou je řídit společnost, zastupovat ji navenek a rozhodovat o všech záležitostech, které nesouvisí výslovně s pravomocí valné hromady či společníků.

Z právního hlediska jednatel společnosti vykonává funkci statutárního orgánu, což znamená, že nese osobní odpovědnost za porušení povinností vyplývajících ze zákona, společenské smlouvy či interních předpisů firmy.

Jednatel nemusí být zároveň společníkem společnosti. V praxi se lze setkat s oběma variantami: jednatelem, který vlastní část společnosti, a externím jednatelem, který nemá žádný podíl na společnosti.

Tento rozdíl je zásadní i z pohledu odměňování: společník-jednatel může kromě pevné odměny dostávat také podíl na zisku, zatímco jednatel, který není společníkem, většinou pobírá jen dohodnutou odměnu za výkon funkce.

Kromě zastupování společnosti a řízení každodenních obchodních činností nese jednatel odpovědnost za dodržování právních předpisů, vedení účetnictví a správné podání daňových přiznání. Jeho role je tedy jak manažerská, tak právní a finanční. Tato kombinace povinností zvyšuje význam správného nastavení odměny – odměna by měla reflektovat odpovědnost, časovou náročnost a i výkonnost firmy.

Právní rámec odměny jednatele

Odměna jednatele je v České republice upravena zejména zákonem o obchodních korporacích (ZOK). Z právního hlediska je důležité rozlišovat mezi různými typy odměn a způsoby jejich schvalování, protože od toho se odvíjí jak účetní, tak daňové zachycení.

Schvalování odměny

Odměnu jednatele zpravidla schvaluje valná hromada společníků nebo společníci sami, pokud je společnost malá. Zákon vyžaduje, aby byla odměna sjednána předem nebo alespoň odsouhlasena zpětně, a měla jasně definovaný rozsah a podmínky. Nedodržení tohoto pravidla může vést k právní nejistotě, kdy by vyplacená částka mohla být zpochybněna.

Možnosti smluvního ujednání

Odměna jednatele může být nastavena různými způsoby:

1. Smlouva o výkonu funkce – stanoveno, jaký je rozsah odměny a za jakých podmínek je vyplácena.
2. Podíl na zisku – schválený valnou hromadou, vyplácený z čistého zisku společnosti.
3. Variabilní odměna či bonusy – mohou být navázány na hospodářský výsledek či splnění cílů.

Zákon také stanovuje, že odměna jednatele nesmí být v rozporu se zájmy společnosti. To znamená, že nelze jednostranně schválit odměnu, která by firmu ohrozila.

Typy odměn jednatele

Odměna jednatele může mít různé podoby, a každá z nich má své specifické výhody, nevýhody a účetní i daňové dopady. V praxi se nejčastěji člověk setkává s následujícími formami:

1. Pevná odměna (měsíční)

Pevná odměna je pravidelně vyplácená částka, obvykle měsíčně. Je snadno plánovatelná a jasně stanovuje základní příjem jednatele.

Výhody:

• Jednoduchost výpočtu a zaúčtování.
• Finanční jistota pro jednatele.

Nevýhody:

• Nemotivuje jednatele k překročení stanovených cílů.
• Může být zatěžující pro společnost v období, kdy hospodářský výsledek není optimální.

2. Variabilní odměna

Variabilní odměna je vázána na výkonnost společnosti, dosažení konkrétních cílů nebo individuálních ukazatelů. Může mít podobu bonusů, provizí nebo ročních odměn.

Výhody:

• Motivuje jednatele k aktivnímu řízení a zvyšování hodnoty společnosti.
• Flexibilní vzhledem k finanční situaci firmy.

Nevýhody:

• Složitější výpočet a administrace.
• Vyžaduje jasně definované cíle a pravidla pro jejich hodnocení.

3. Podíl na zisku

Jednatel, který je zároveň společníkem, může získat odměnu formou podílu na čistém zisku společnosti. Tento typ odměny je úzce spojen s hospodářským výsledkem firmy.

Výhody:

• Přímá motivace ke zvyšování zisku.
• Odměna se vyplácí jen, pokud je zisk skutečně dosažen.

Nevýhody:

• Není vhodný pro společnosti bez stabilního zisku.
• Vyžaduje soulad s rozhodnutím valné hromady a účetními pravidly.

4. Naturální odměna

Naturální odměna zahrnuje nepeněžní benefity, například služební automobil, telefon, pojištění nebo další firemní výhody.

Výhody:

• Zvyšuje atraktivitu pozice jednatele.
• Některé benefity mohou být daňově optimalizovány.

Nevýhody:

• Vyžaduje účetní evidenci a dodržení daňových předpisů.
• Nelze příliš nadužívat, aby odměna nebyla zpochybněna jako nevhodná či nadměrná.

Správná kombinace jednotlivých forem odměn umožňuje společnosti motivovat jednatele a také optimalizovat náklady a řídit riziko. Například pevná odměna zajišťuje základní stabilitu, zatímco variabilní složka či podíl na zisku motivuje k výkonu nad rámec běžných povinností.

Kalkulačka pro výpočet odměny jednatele

Zákon nijak nevymezuje minimální odměnu jednatele, existuje však hranice 3 500 Kč, která určuje, zda se z odměny odvádějí sociální a zdravotní pojištění. Pokud je odměna nižší než tato hranice, odvádí se pouze daň z příjmu ve výši 15%. Pokud odměna překročí tuto částku, platí se odvody jako u běžného zaměstnance. Danění probíhá jako u zaměstnanců, včetně možnosti uplatnění daňových zvýhodnění.

Pro výpočet čisté odměny jednatele existuje několik online kalkulaček, které zadanou hrubou odměnu přepočítají na čistý příjem po zdanění a odvodech. Tyto kalkulačky odměny jednatele berou v úvahu i zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu a případné slevy na dani (např. slevu na poplatníka).

Důležité je mít písemnou smlouvu o výkonu funkce, která jasně definuje složky odměny, včetně případných zvláštních odměn či podílů na zisku, a také výši odměny a způsob výplaty. Jednatel může mít také nárok na další benefity jako cestovní náhrady, příspěvky apod.

Některé užitečné kalkulačky pro výpočet odměny jednatele lze najít na českých portálech zabývajících se účetnictvím a personalistikou, například kalkulačky čistých mezd nebo přímo kalkulačky odměn jednatelů, které rovněž zohledňují daňové a pojistné odvody​.

Smlouva o výkonu funkce jednatele

Smlouva o výkonu funkce jednatele formálně upravuje práva a povinnosti jednatele, včetně jeho odměny. Tato smlouva má význam pro vztah mezi jednatelem a společností i pro daňové účely.

Co smlouva upravuje

Smlouva typicky obsahuje:

• Rozsah činnosti jednatele – jaké povinnosti a odpovědnosti budou součástí jeho funkce.
• Výši odměny a způsob jejího výpočtu – pevná částka, podíl na zisku, bonusy či kombinace.
• Podmínky výplaty – například měsíčně, čtvrtletně, po dosažení konkrétních výsledků.
• Doba trvání smlouvy – na dobu určitou nebo neurčitou.
• Práva a povinnosti stran – například povinnost zachovávat důvěrnost informací.

Právní význam smlouvy

Smlouva o výkonu funkce stanovuje právní rámec, který chrání obě strany. Jednatel získává jasně definovaný nárok na odměnu, zatímco společnost má právní jistotu, že odměna je sjednána v souladu se zákonem a rozhodnutím valné hromady. Bez smlouvy by mohla být odměna zpochybněna, což by mohlo vést k sporům nebo problémům při auditu či daňové kontrole.

Praktické doporučení

Při sepisování smlouvy je důležité:

• Jasně definovat všechny složky odměny a způsob jejich výpočtu.
• Stanovit podmínky pro případ ukončení funkce.
• Pravidelně smlouvu aktualizovat, zejména pokud se mění finanční situace společnosti.

Smlouva o výkonu funkce zajišťuje právní jistotu jak pro společnost, tak pro jednatele. Správně nastavená smlouva může předejít konfliktům a současně motivovat jednatele k efektivnímu výkonu funkce.

Jaké jsou požadavky na jednatele

Funkce jednatele s sebou nese jak práva a odměnu, tak řadu požadavků a povinností, které musí osoba vykonávající tuto funkci splňovat. Tyto požadavky vyplývají zejména ze zákona o obchodních korporacích (ZOK) a také z dalších právních předpisů, jako je obchodní zákoník.

1. Kvalifikační a právní požadavky

Jednatel musí být fyzická osoba, která:

• Má plnou způsobilost k právním úkonům – nesmí být omezena ve svéprávnosti.
• Není v konkursu ani likvidaci – osoby s omezenou právní způsobilostí v souvislosti s insolvencí.
• Nepodléhá zákazu výkonu funkce – například pokud byla pravomocně odsouzena za trestný čin.

V některých případech musí být schopna doložit odbornou způsobilost, zejména pokud společnost vykonává specifické regulované činnosti (např. finanční služby).

2. Povinnosti jednatele

Jednatel má povinnosti, které lze rozdělit do několika oblastí:

• Řízení společnosti – jednatel odpovídá za obchodní rozhodování a strategické řízení firmy.
• Zastupování společnosti – jednatel podepisuje smlouvy, jedná s úřady a obchodními partnery.
• Povinnost loajality – jednatel nesmí jednat v rozporu se zájmy společnosti a musí ji chránit.
• Účetní povinnosti – správné vedení účetnictví a zajištění souladu s právními předpisy.
• Zajištění povinných zápisů v obchodním rejstříku – například změny ve společnosti.

3. Omezení a odpovědnost

Jednatel nese osobní odpovědnost za škodu, kterou způsobil společnosti porušením povinností. To zahrnuje například:

• Finanční ztráty vzniklé neopatrným rozhodnutím.
• Nedodržení zákonných povinností (např. nesprávné účetnictví, neplacení daní).
• Porušení povinnosti loajality vůči společnosti.

V praxi to znamená, že společnost musí pečlivě vybírat jednatele s dostatečnými zkušenostmi, znalostmi a integritou. Správně nastavená odměna a smlouva mohou motivovat jednatele k efektivnímu výkonu funkce a také reflektovat míru odpovědnosti, kterou přebírá.