
Nedostatek spánku, sevřený žaludek, tíha, která ztěžuje i ty nejjednodušší věci – skutečnost, kterou prožívá mnoho lidí. S depresí a úzkostí se sice dá žít, mnohdy však vygradují do stavu, kdy už mohou pomoci jedině antidepresiva. Přestože jim mnoho lidí plně nedůvěřuje, dokáží přinést úlevu a vrátit člověku do života radost. Jaká jsou nejlepší antidepresiva na úzkost a spaní a co opravdu pomáhá?
Když má člověk úzkosti, každý den pro něj může být jako boj s neviditelným nepřítelem. Myšlenky se točí v kruhu, tělo je napjaté a spánek v nedohlednu. I zdánlivě jednoduché situace mohou vyvolat nepříjemný pocit strachu a nejistoty, který znesnadňuje soustředění i radost ze života.
V takových chvílích přichází na řadu různé možnosti léčby – od léků na předpis přes volně dostupné přírodní přípravky až po změnu životního stylu. Antidepresiva sice nejsou žádným zázračným lékem a rozhodně nejsou pro každého, mnohým však mohou výrazně urychlit návrat do každodenního života.
Shrnutí článku
Antidepresiva upravují hladinu chemických látek v mozku a pomáhají vrátit psychiku do rovnováhy.
Antidepresiva začínají účinkovat postupně, typicky během 2 až 4 týdnů.
Některá antidepresiva mají sedativní účinek a využívají se i jako antidepresiva na spaní.
SSRI antidepresiva se řadí mezi nejlepší antidepresiva na úzkost díky své bezpečnosti a osvědčenému účinku.
Alkohol účinky antidepresiv narušuje a někdy i zesiluje nežádoucím způsobem.
Jaká jsou nejlepší antidepresiva na úzkost a spaní?
Úzkost není slabost. Jde o přirozenou reakci organismu, která může přerůst v problém, když přestane být zvládnutelná a začne zasahovat do každodenního života.
Jedním z běžných způsobů, jak léčit úzkost, jsou antidepresiva – tedy léky, které upravují hladinu chemických látek v mozku a pomáhají vrátit psychiku do rovnováhy. Přestože se jmenují antidepresiva, zdaleka se nepoužívají jen na léčení deprese, nýbrž i na léčení úzkostí, panických atak či poruch spánku.
Ne každý však nutně potřebuje silná antidepresiva – někdo si vystačí i s lehkými antidepresivy nebo s jinými přírodními alternativami. Klíčem je najít rovnováhu mezi účinností a snášenlivostí, a to ideálně s pomocí psychiatra, který je na předepisování léků školený.
- Sertralin – vysoce účinný a dobře snášenlivý, vhodný na úzkosti, deprese a OCD
- Trittico AC – pomáhá při usínání, vhodný při problémech se spánkem a úzkostí
- Třezalka tečkovaná – přírodní a dostupná bez předpisu, vhodná při mírné úzkosti
- Ashwagandha – přírodní podpora odolnosti proti stresu, vhodná při únavě a stresu
- CBD olej – uklidňující, vhodný při problémech se spánkem a stresem
- Persen Forte – nenávykový, přírodní, vhodný při pocitech napětí, nervozity a nespavosti
Za nejšetrnější volně dostupné řešení se považuje kombinace adaptogenů a bylin (např. třezalka tečkovaná). Pro lidi s vážnější úzkostí bývají nejúčinnější SSRI antidepresiva na předpis (např. sertralin, escitalopram). Výběr antidepresiva závisí na konkrétní situaci, míře úzkosti a celkovém zdravotním stavu.
Název | Typ | Pro koho | Výhody | Nevýhody |
Sertralin | Na předpis | Úzkosti, deprese, OCD | • Vysoká účinnost • Relativně lehké nežádoucí účinky • Dobrá snášenlivost | • Nástup účinku až za 2–4 týdny • Možné zažívací potíže na začátku |
Trittico AC | Na předpis | Problémy se spánkem a úzkostí | • Pomáhá při usínání • Nenarušuje REM fázi • Mírné sedativní účinky | • Možná únava po ránu • Nevhodné při řízení večer |
Třezalka tečkovaná | Bez předpisu | Mírná úzkost, špatná nálada | • Přírodní složení • Dostupná bez předpisu | • Může ovlivňovat jiné léky • Není vhodná při užívání hormonální antikoncepce |
Ashwagandha | Adaptogen | Stres, mírná úzkost, únava | • Podpora odolnosti proti stresu • Bez návykovosti | • Mírnější účinek • Nutné pravidelné užívání |
CBD olej | Bez předpisu | Stres, napětí, poruchy spánku | • Uklidňující účinek • Bez intoxikačních účinků | • Různá kvalita dle výrobce • Může ovlivňovat jiné léky |
Persen Forte | Bez předpisu | Napětí, nervozita, nespavost | • Bylinné složení (meduňka, kozlík, máta) • Nenávykové | • Účinek může být slabší • Nevhodné pro akutní stavy |
Antidepresiva jsou skupina léků, které působí na chemickou rovnováhu v mozku, zejména na látky jako serotonin, noradrenalin a dopamin. Tyto neurotransmitery ovlivňují jak náladu a emoce, tak i spánek či schopnost zvládat stres.
Původně byla antidepresiva vyvinuta k léčbě depresivních stavů. Postupem času se však ukázalo, že mají široké využití i při dalších psychických obtížích. Dnes je jedním z nejčastějších důvodů předepisování antidepresiv úzkost.
Úzkostné poruchy zahrnují stav, kdy člověk prožívá nadměrný strach, nervozitu, napětí nebo paniku, které výrazně zasahují do běžného života. Antidepresiva pomáhají tyto příznaky zmírnit tím, že vyrovnávají hladiny neurotransmiterů, které jsou v úzkostných stavech často narušené. Zklidňují mysl, snižují napětí a zlepšují kvalitu spánku.
Jaké existují typy antidepresiv?
Každý typ má své místo a smysl – záleží na intenzitě potíží, celkovém zdravotním stavu i individuální citlivosti. Pro někoho mohou být vhodnější lehká antidepresiva s minimem vedlejších účinků, jindy je na místě nasadit silnější léky na předpis, které si poradí i s těžší úzkostí nebo depresí.
V posledních letech roste i zájem o přírodní antidepresiva a antidepresiva bez předpisu, která mohou pomoci při mírnějších formách úzkosti nebo jako podpora při klasické léčbě. Ne vždy jsou však dostačující.

1. SSRI antidepresiva
SSRI antidepresiva se řadí mezi nejlepší antidepresiva na úzkost díky své bezpečnosti a osvědčenému účinku. Tato antidepresiva zvyšují hladinu serotoninu v mozku, což je látka spojená s náladou, spánkem a pocitem pohody. Nejčastěji se předepisují na depresi, využívají se však i na úzkostné poruchy, panické ataky, obsedantně-kompulzivní poruchy a na spaní.
Příklady léků:
- Sertralin (Zoloft)
- Escitalopram (Cipralex)
- Fluoxetin (Prozac)
Jelikož jde o nejsilnější typ antidepresiv, není divu, že jsou k dostání výhradně na předpis. SSRI antidepresiva jsou dobře tolerované, mají poměrně málo vedlejších účinků, nízké riziko vážných komplikací při předávkování a nejsou návyková.
Účinek se obvykle dostavuje až za 2 až 6 týdnů – v tomto období mohou pacienti pociťovat únavu nebo nervozitu, u některých dokonce mohou způsobit nevolnost, nespavost či sexuální dysfunkce.
2. SNRI antidepresiva
SNRI antidepresiva jsou efektivní zejména u pacientů, kteří nereagují na SSRI. Díky tomu, že působí na serotonin i noradrenalin zároveň (další látku ovlivňující stres a soustředění), může pomoci i při bolesti spojené s úzkostí nebo depresí.
Příklady léků:
- Venlafaxin (Efexor)
- Duloxetin (Cymbalta)
SNRI se využívají na léčbu deprese, generalizované úzkostné poruchy, neuropatické bolesti nebo spánkové poruchy. Stejně jako u SSRI jsou dostupné pouze na předpis. Oproti SSRI má však více nevýhod, zejména častější vedlejší účinky (např. zvýšený krevní tlak, sucho v ústech).
Účinek antidepresiv se dostavuje s časovým odstupem i několik týdnů. Při vysazování je potřeba větší opatrnosti, jelikož při něm hrozí tzv. diskomfortní syndrom (závratě, pocity na omdlení, podrážděnost).
3. Tricyklická antidepresiva (TCA)
Tricyklická antidepresiva, zkráceně TCA, jsou starší typ antidepresiv, ovlivňující více neurotransmiterů současně. Dokáží léčit deprese, úzkostné poruchy, chronickou bolest, migrénu i problémy se spánkem.
Příklady léků:
- Amitriptylin
- Imipramin
Jde o silná, vysoce účinná antidepresiva, vhodná i pro léčbu těžších forem deprese. Na druhou stranu však mohou být nebezpečná, pokud by došlo k předávkování. Kromě toho s sebou nesou vyšší riziko nežádoucích účinků (např. ospalost, zácpu, přibírání na váze). Z tohoto důvodu jsou pouze na předpis. TCA jsou nevhodná pro pacienty s některými srdečními chorobami.

4. Přírodní antidepresiva a antidepresiva bez předpisu
Přírodní antidepresiva obsahují přírodní látky, které jemně podporují produkci serotoninu nebo snižují stresovou reakci těla. Jejich účinek však nemusí být dostatečný u středně těžkých až těžkých stavů, z tohoto důvodu jsou vhodná spíše při mírnějších obtížích.
Příklady:
- Třezalka tečkovaná – účinná u lehčích depresí a úzkostí
- Rhodiola rosea, Ašvaganda – adaptogeny s mírným uklidňujícím účinkem
- L-tryptofan – aminokyselina, z níž si tělo vyrábí serotonin
- CBD – nepsychoaktivní složka konopí, tlumí úzkost a napětí
Přestože jejich účinnost není dostatečně podložena vědeckými studiemi a nepůsobí tak rychle a výrazně jako léky na předpis, jsou šetrnější k organismu a nesou s sebou nižší riziko vedlejších účinků, díky čemuž mohou být dobrou volbou jako doplněk ke standardní léčbě nebo pro mírné obtíže.
Kromě přírodních doplňků stravy existují také antidepresiva bez předpisu, která jsou volně prodejná a relativně bezpečná. Jejich cílem je přirozeně podpořit nervovou soustavu a psychickou odolnost pomocí vitamínů, minerálů a adaptogenů. Na druhou stranu, jejich účinek při závažnějších úzkostech je velmi omezený a často vyžadují dlouhodobé užívání, aby byl efekt vůbec znát.
Příklady:
- B-komplex, hořčík – podpora nervové rovnováhy
- Omega-3 mastné kyseliny – mírné zlepšení nálady
- Melatonin – vhodný jako nejlepší antidepresivum na spaní
Doplňky stravy jsou bezpečné, podporují spánek, soustředění, stabilizují náladu a jsou vhodné i při jiných zdravotních problémech. Například B-komplex hraje klíčovou roli v činnosti nervového systému, tvorbě energie i psychické odolnosti, hořčík je pro změnu zásadní pro uvolnění svalů, tlumení stresové reakce a rovnováhu nervového systému.
Antidepresiva bez předpisu – co skutečně pomáhá?
Ne každý chce hned sáhnout po lécích na předpis. Volně dostupné prostředky – často označované jako přírodní antidepresiva nebo lehká antidepresiva – mohou být při mírnějších potížích první volbou. Některé látky mají vědecky doložený účinek, jiné jsou spíše marketingovým tahákem.
Která léčiva skutečně pomáhají?
Adaptogeny jsou rostliny nebo jejich výtažky, které pomáhají tělu lépe zvládat stres a obnovovat rovnováhu. Mohou pomoci např. při dlouhodobém stresu, vyčerpání či lehčí úzkosti. Jejich účinek však bývá mírný a nástup pozvolný – z tohoto důvodu se nehodí při silnějších depresích.
Mezi nejznámější potvrzené adaptogeny patří ašvaganda, která zklidňuje mysl a snižuje hladinu kortizolu, a rhodiola rosea, která dodává tělu energii, pomáhá při vyčerpání, psychické únavě a podporuje koncentraci.
Třezalka tečkovaná je jednou z mála bylin, u který byl antidepresivní účinek skutečně prokázán, a to především u lehkých až středně těžkých depresí a úzkostí. Rostlina jako taková zlepšuje náladu, snižuje napětí a podporuje klidný spánek. Zároveň však může negativně ovlivnit účinek jiných léků, kvůli čemuž není vhodná pro kombinaci s SSRI antidepresivy.
Třezalka patří mezi nejúčinnější antidepresiva bez předpisu. Kvůli interakci s jinými léky je však vhodné její užívání konzultovat s lékařem.
L-tryptofan je esenciální aminokyselina, z níž si tělo samo vyrábí serotonin – tzv. hormon štěstí. Dostatek tryptofanu může podpořit stabilitu nálady i kvalitní spánek. Je tak vhodný jako nejlepší antidepresivum na spaní v přírodní podobě. Je však potřeba brát na vědomí, že jeho účinek je spíše podpůrný a nedokáže řešit hlubší psychické obtíže.
CBD mnoho lidí zaměňuje s THC. Na rozdíl od THC však CBD není psychoaktivní, nezpůsobuje změny vědomí, nevyvolává „rauš“ a není návykové. CBD je legální, volně dostupné a považuje se za přírodní antidepresivum. V malých dávkách nemá tlumivý účinek, pouze člověka uvolní.
V čem může CBD pomoci?
- tlumí úzkost a zklidňuje nervový systém
- ulevuje při nespavosti a vnitřním neklidu
- může být podporou při odvykání nebo bolestech
Bohužel, účinky CBD jsou ryze individuální a závisí na dávce a kvalitě produktu. V kombinaci s antidepresivy a alkoholem může mít nepříjemné následky. Před užíváním CBD je vždy lepší poradit se s lékařem.

Která léčiva jsou spíše mýtus?
Ne všechno skutečně funguje. Mezi lidmi koluje mnoho mýtů a „babských povídaček“, které ovšem nejsou vědecky ani lékařsky ověřeny a jejich účinnost tak může být dosti sporná. O jaká „léčiva“ se jedná? Především o světově známá homeopatika, dále pak Bachovy květové esence či Kava Kava.
Neexistují žádné důkazy, že by homeopatické přípravky měly vliv na úzkost či depresi. V kombinaci s nejúčinnějšími antidepresivy nemají žádný synergický efekt, ba naopak mohou skutečnou léčbu ještě více oddálit. Jejich efekt je tak spíše jen placebo.
Bachovy esence mohou působit podpůrně, zvlášť pokud člověk věří v jemné alternativní metody. Rozhodně však nepatří mezi nejúčinnější antidepresiva. U těžších psychických potíží je jejich vliv zcela nedostatečný a mohou vést spíše k falešnému pocitu kontroly.
Kava kava může krátkodobě pomoci při akutním stresu nebo mírné úzkosti – kvůli svým rizikům však není vhodná pro dlouhodobé užívání. Rostlina navozuje stav uvolnění, mírného „zklidněného bdění“ a může zmírnit stres nebo napětí.
Výhodou je, že není návyková, neovlivňuje pozornost a její účinky mnohdy nastupují již do 1 hodiny. Její užívání je ovšem spojeno s rizikem poškození jater, kvůli něhož je v mnoha zemích dokonce zakázána.
Antidepresiva a alkohol – proč nejdou dohromady?
Kombinace antidepresiv a alkoholu je mezi lidmi překvapivě častá, z hlediska zdraví však velice nevhodná. Ačkoliv se může zdát, že jedna sklenička neublíží, ba naopak pomůže uvolnit napětí, alkohol účinky antidepresiv narušuje – a někdy i zesiluje nežádoucím způsobem.
Proč se nevyplatí kombinovat antidepresiva s alkoholem?
- zesiluje ospalost a zpomaluje reakce
- zvyšuje riziko nevolnosti, bolesti hlavy a závratí
- snižuje účinnost SSRI antidepresiv
- zhoršuje náladu po odeznění euforie
- může vést k nebezpečným copingovým vzorcům
Alkohol zvyšuje riziko vedlejších účinků i u přírodních antidepresiv, jako je třezalka nebo některá antidepresiva bez předpisu s tlumivým účinkem. I ty mohou interagovat s alkoholem negativně.
Nejčastější vedlejší účinky antidepresiv
Ne všechna antidepresiva mají stejné vedlejší účinky – liší se podle typu, dávky i individuální reakce. Nejčastěji se však lze setkat s těmito příznaky:
- nevolnost, sucho v ústech, poruchy spánku
- bolesti hlavy, závratě, třes, pocení
- snížené libido
- změny hmotnosti
- změny nálady, podrážděnost, vnitřní neklid
- zvláštní sny nebo noční pocení
Ironií je, že při nasazení antidepresiv může dojít ke zhoršení úzkosti. Tento jev je však zcela přirozený a většinou po 1 až 2 týdnech odezní. Přesto je však potřeba, aby pacient o užívání léků informoval někoho z blízkých, který by v případě potřeby poskytl pomoc.
Vedlejší účinky odezní většinou do 2, max. 4 týdnů. Při výskytu výraznějších obtíží se mnohdy vyplatí upravit dávku nebo typ léku – vždy však jen ve spolupráci s lékařem.

Časté dotazy
S antidepresivy se pojí mnoho otázek a ještě více obav. Někdo se bojí vedlejších účinků, jiní zase toho, že budou nálepkováni či dokonce terčem posměchu. Často tak mezi lidmi panuje nejistota, jestli jsou antidepresiva opravdu nutná a jestli by nepomohla jen změna životního stylu. Mnozí váhají zejména kvůli existujícího rizika vzniku návyku.
Pravda je mnohem méně dramatická. Antidepresiva sice nejsou zázračná pilulka, mohou však být důležitou oporou v období, kdy vlastní síly nestačí. Když jsou dobře zvolena a pod lékařským dohledem, pomáhají zmírnit tíhu úzkosti, obnovit rovnováhu v těle a dát prostor znovunalezení radosti.
Mohu řídit během užívání antidepresiv?
Ve většině případů ano, zejména u moderních léků nebo lehčích antidepresiv, která nenarušují schopnost soustředění. Je však třeba si dávat pozor na začátek léčby.
V prvních dnech až týdnech se mohou objevit vedlejší účinky jako ospalost, závratě nebo neklid. V tomto období je lepší řízení omezit, dokud si tělo na léky nezvykne.
Jak dlouho trvá, než antidepresiva zaberou?
Účinek nastupuje postupně, typicky během 2–4 týdnů. Nejde o okamžitou úlevu, nýbrž o pozvolné vyrovnání hladiny neurotransmiterů. Plný efekt může být znatelný až za 6–8 týdnů. U některých lidí dříve, u jiných později.
Pomáhají antidepresiva na spaní?
Ano, některá antidepresiva opravdu mají sedativní účinek a využívají se i jako antidepresiva na spaní. Mezi ně patří např. mirtazapin nebo trazodon – ty pomáhají usnout, aniž by vytvářely návyk jako klasické prášky na spaní.
Naopak SSRI antidepresiva mohou někdy spánek narušovat, a to zejména na začátku. V takovém případě může lékař doporučit jiný typ léku nebo doplňkovou léčbu.
Jsou antidepresiva návyková?
Ne v tradičním smyslu – např. SSRI antidepresiva nebo nejlepší antidepresiva na úzkost nevytvářejí klasickou závislost jako drogy nebo alkohol.
U některých typů se však může při náhlém vysazení objevit nepříjemný návrat příznaků. Nejde však o závislost, nýbrž o abstinenční příznaky, kterým se dá předejít postupným snižováním dávky.
Lexaurin – dá se využít k léčbě úzkosti?
Lexaurin patří mezi tzv. benzodiazepiny, tedy léky, které mají rychlý úzkost tlumící a uklidňující účinek. V Česku je poměrně známý a často zmiňovaný i mimo odbornou veřejnost. Přesto je však potřeba brát v potaz, že Lexaurin není antidepresivum. Jeho účinek je čistě útlumový, nikoliv stabilizační. Nepůsobí na příčinu dlouhodobé úzkosti, pouze tlumí její projevy na omezený čas.
Může pomoci | Není vhodný dlouhodobě pro |
Při náhlém záchvatu úzkosti nebo paniky | Lidi s anamnézou závislosti |
Na zvládnutí akutního stresu | Dlouhodobé úzkostné poruchy |
V úvodu antidepresivní léčby | Těhotné ženy, řidiče (v době užití) |
Lexaurin představuje rychlou úlevu od úzkosti a vnitřního napětí, stejně tak uklidnění před náročnou situací. Lze jej využívat v kombinaci se SSRI antidepresivy, zejména na začátku léčby (krátkodobě jej lze využít i při nespavosti).
Oproti jiným lékům s sebou však nese mnohem více nevýhod a rizik. Lék jako takový může způsobit ospalost, zpomalené reakce či snížení pozornosti, při dlouhodobém užívání pak dokonce vznik návyku. Při vysazení pak může dojít k návratu příznaků úzkosti v ještě silnější formě.
Úzkost lze léčit
Na úzkost a psychické napětí dnes existuje široká škála řešení – od nejúčinnějších antidepresiv na předpis, přes lehčí antidepresiva, až po volně dostupná přírodní antidepresiva a doplňky bez receptu.
Každý člověk je jiný. Zatímco někdo si vystačí s doplňky stravy, jiný se neobejde bez léčby řízené psychiatrem. Důležité je nebát se vyhledat pomoc a nepodceňovat dlouhodobé duševní potíže.
Úzkost, strach nebo emoční vyčerpání nejsou známkou slabosti. A nejsou trvalé. Se správným přístupem, informacemi a případně i léčbou se z nich dá dostat – často navíc mnohem dřív, než se zdá. A to nejdůležitější? Nikdy na to člověk nemusí být sám.