Závěť – vzor zdarma, jak ji sepsat, dědictví, zpochybnění

Závěť je dokument, který umožňuje určit osud majetku a dalších záležitostí po smrti člověka. Díky ní se předejde sporům mezi dědici a zajistí se, že přání ohledně rozdělení majetku a dalších aspektů budou respektována. Jak se závěť sepíše, kolik stojí sepsání závěti a jak je to s dědictvím?

Sepsání závěti je zodpovědný krok, který by měl zvážit každý dospělý člověk. Je to poměrně jednoduchý a nenáročný proces. Lze ji sepsat vlastnoručně, se svědky nebo s pomocí notáře. Jak napsat závěť?

Shrnutí článku

Závěť (neboli testament) je právní dokument, ve kterém člověk (zůstavitel) určuje, jak má být naloženo s jeho majetkem pro případ jeho smrti. Jde o jednostranný a odvolatelný projev vůle.

Aby byla závěť platná a předešlo se budoucím sporům, musí splňovat určité náležitosti – identifikace zůstavitele a jeho vůle, identifikace dědiců, podpis a datum. Z dokumentu musí být jasné, že se jedná o poslední vůli.

Sepsání závěti u notáře představuje nejbezpečnější a nejspolehlivější způsob rozdělení majetku po smrti.

Závěť lze zpochybnit v případě nedodržení formy závěti či vady týkající se obsahu. Lhůta pro napadení závěti je ze zákona 6 měsíců.

Sepsání závěti vlastní rukou je nejjednodušší, avšak také snadněji napadnutelné. Sepsání závěti se svědky je ideální.

Vzor závěti zdarma ke stažení

Vzor závěti nemusí podléhat striktní formě, avšak pro právní jistotu a platnost se doporučuje dodržovat určité náležitosti. Níže je vzor závěti zdarma ke stažení.

Základní struktura závěti obvykle zahrnuje:

  • Úvod – označení dokumentu jako „Závěť“ a datum jeho sepsání. Z textu musí být jasné, že jde o poslední vůli (např. „Pro případ své smrti ustanovuji tyto dědice…“).
  • Identifikace zůstavitele – jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo zůstavitele.
  • Ustanovení dědiců – kdo bude dědit majetek a v jakých poměrech, lze jmenovat jak fyzické osoby, tak právnické osoby (např. nadace).
  • Majetek – v tomto bodě se uvádí konkrétní předměty či finanční obnosy, které se odkazují vybraným osobám.
  • Vydědění – pokud je třeba někoho z dědiců vyloučit z dědictví, je nutné ho v závěti výslovně vydědit a uvést důvod vydědění.
  • Náhradní dědici – pro případ, že by se určený dědic stal dědicky neschopným, můžete v závěti ustanovit náhradní dědice.
  • Jmenování poručníka – pokud se jedná o nezletilé děti, lze v závěti jmenovat poručníka, který se o ně po smrti postará.
  • Způsob vypořádání dluhů – v závěti lze specifikovat, jakým způsobem budou po smrti vypořádány dluhy.
  • Podpis – závěť musí být podepsána zůstavitelem, příp. svědky.

Výše uvedená struktura je pouze orientační – případy se mohou lišit. Pro zajištění platnosti a bezproblémového průběhu dědického řízení je vhodné konzultovat sepsání závěti s advokátem nebo notářem.

Co je potřeba k sepsání závěti

Před sepsáním závěti je vhodné shromáždit informace o majetku. Co je potřeba k sepsání závěti:

  • nemovitosti (pozemky, domy, byty)
  • bankovní účty a investice
  • cenné papíry (akcie, dluhopisy)
  • movitý majetek (automobily, šperky, sbírky)
  • dluhy

V závěti je nutné jasně a srozumitelně specifikovat přání ohledně rozdělení majetku. Lze určit dědice a jejich dědické podíly, vydědit některého z dědiců, ustanovit odkazovníka, jmenovat poručníka pro nezletilé děti nebo určit způsob vypořádání dluhů.

Sepsání závěti u notáře

Sepsání závěti u notáře představuje nejbezpečnější a nejspolehlivější způsob, jak zajistit, aby přání ohledně rozdělení majetku a dalších záležitostí po smrti byla respektována. Notář s celým procesem ochotně pomůže, poradí s možnostmi a zajistí, aby závěť splňovala všechny formální náležitosti a byla tak platná.

Výhody sepsání závěti u notáře

  • Právní jistota – notář je odborník na dědické právo a zajistí, že závěť bude sepsána v souladu se zákonem a bude tak platná.
  • Odborné poradenství – notář zodpoví všechny dotazy ohledně dědictví a pomůže s výběrem optimálního způsobu sepsání závěti.
  • Formální správnost – notářem sepsaná závěť bude splňovat všechny formální náležitosti a minimalizuje se tak riziko její neplatnosti.

Jde o nejbezpečnější formu, protože notář ručí za formální správnost a závěť automaticky eviduje v Centrální evidenci závětí.

Průběh sepsání závěti u notáře

K sepsání závěti je potřeba platný občanský průkaz a doklady o majetku (např. odhad nemovitosti, bankovní účty, cenné papíry), pokud je třeba v závěti specifikovat jejich rozdělení.

S notářem se proberou přání ohledně rozdělení majetku, vydědění dědiců, ustanovení poručníka a dalších záležitostí. Notář zodpoví všechny dotazy a pomůže s výběrem optimálního řešení.

Notář dle pokynů sepíše závěť v notářském zápisu. Závěť bude obsahovat všechny přání a pokyny a bude splňovat všechny formální náležitosti.

Závěť musí být samozřejmě zakončena podpisem. Pak notář uloží originál závěti v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou ČR. Tím se zajistí, že závěť bude po smrti snadno dohledatelná.

Cena sepsání závěti u notáře

Kolik stojí sepsání závěti u notáře? Cena za sepsání závěti u notáře se řídí notářským tarifem (vyhláška č. 196/2001 Sb.). Tato částka je pevná pro všechny notáře v České republice.

Aktuálně se celkové náklady na pořízení závěti u notáře pohybují kolem 2 500 Kč až 3 500 Kč v závislosti na doplňkových službách.

Pokud závěť obsahuje i další právní úkony, jako je zřízení odkazu, jmenování vykonavatele závěti nebo doložku o vydědění, může si notář účtovat poplatky za tyto úkony navíc.

Kromě základní sazby za sepsání notářského zápisu o závěti je někdy nutné ještě doplácet za doplňující úkony a poradenství, což může celkovou cenu navýšit o několik tisíc korun. Zápis do Centrální evidence závětí stojí 100 Kč.

Vydání stejnopisu (opisu) závěti stojí 100 Kč za každou stranu. Jeden stejnopis dostane klient domů, originál zůstává v trezoru notáře.

Dědictví ze závěti

Dědictví ze závěti se řídí pokyny uvedenými v tomto dokumentu. Pokud zůstavitel v závěti jasně ustanovil dědice a určil jim podíly, bude majetek rozdělen dle těchto pokynů.

V případě, že závěť neobsahuje ustanovení o dědicích nebo je závěť neplatná, dědí se majetek ze zákona. Zákonná dědická posloupnost určuje, kdo dědí a v jakém pořadí, pokud není určeno jinak závětí.

Dědictví bez závěti

Pokud zůstavitel nezanechal závěť, dědí se majetek dle zákonné dědické posloupnosti. Zákon rozděluje dědice do osmi dědických skupin:

  1. Děti zůstavitele – děti dědí rovným dílem, pokud některé z dětí zemřelo před zůstavitelem, jeho/její podíl dědí jeho/její potomci (vnoučata, pravnuci atd.).
  2. Manžel/ka zůstavitele a děti – manžel/ka dědí polovinu majetku a zbylou polovinu dědí děti rovným dílem.
  3. Manžel/ka zůstavitele – pokud zůstavitel neměl děti, dědí manžel/ka celý jeho majetek.
  4. Rodiče zůstavitele a jejich potomci – pokud zůstavitel neměl manžela/ku ani děti, dědí jeho rodiče rovným dílem, pokud jeden z rodičů zemřel před zůstavitelem, jeho/její podíl dědí jeho/její potomci (sourozenci zůstavitele) rovným dílem.
  5. Prarodiče zůstavitele a jejich potomci – pokud zůstavitel neměl rodiče ani jejich potomky, dědí jeho prarodiče rovným dílem, pokud jeden z prarodičů zemřel před zůstavitelem, jeho/její podíl dědí jeho/její potomci (strýcové, tety, bratranci a sestřenice zůstavitele) rovným dílem.
  6. Praprarodiče zůstavitele a jejich potomci – pokud zůstavitel neměl prarodiče ani jejich potomky, dědí jeho praprarodiče rovným dílem, pokud jeden z praprarodičů zemřel před zůstavitelem, jeho/její podíl dědí jeho/její potomci (prastrýcové, prateti, prabratranci a prasestřenice zůstavitele) rovným dílem.
  7. Ostatní příbuzní – pokud zůstavitel nemá dědice v žádné z výše uvedených skupin, dědí majetek stát.
  8. Odkazovníci – odkazovníci dědí předměty či finanční obnosy určené jim v závěti, bez ohledu na zákonnou dědickou posloupnost.

Výpočet dědických podílů

V případě dědictví ze závěti se majetek rozděluje dle pokynů uvedených v tomto dokumentu. Pokud závěť neurčuje dědické podíly, dědí se majetek dle zákonné dědické posloupnosti.

Výpočet dědických podílů v rámci zákonné dědické posloupnosti se řídí následujícími pravidly:

  • Děti – děti dědí rovným dílem, tzn. každý z nich obdrží stejnou část majetku.
  • Manžel/ka a děti – manžel/ka dědí polovinu majetku a zbylou polovinu dědí děti rovným dílem.
  • Manžel/ka – pokud zůstavitel neměl děti, dědí manžel/ka celý jeho majetek.
  • Ostatní dědici – v dalších dědických skupinách dědici dědí rovným dílem, tzn. každý z nich v dané skupině obdrží stejnou část majetku.

Je důležité zdůraznit, že výše uvedené principy slouží pouze pro základní orientaci. V praxi se dědické řízení může lišit v závislosti na specifických okolnostech a složitosti případu.

Závěť je klíčový dokument, který umožňuje určit osud majetku a dalších záležitostí po skonu.

Zpochybnění závěti

I když je závěť sepsaná v souladu se zákonem a splňuje všechny formální náležitosti, existují situace, kdy ji lze zpochybnit a napadnout u soudu. Důvody pro zpochybnění závěti se dělí do dvou kategorií:

1. Vady týkající se formy závěti:

  • Nedostatek způsobilosti zůstavitele – zůstavitel musel být v době sepsání závěti způsobilý k právním úkonům, tzn. musel být plnoletý a v plném duševním zdraví. Pokud byl zůstavitel vlivem psychické poruchy, opilosti či jiného stavu nepříčetný, může být závěť napadena.
  • Nedodržení formy závěti – existují různé formy závěti, každá s vlastními náležitostmi. Pokud závěť nesplňuje požadavky na danou formu (např. chybějící podpis u vlastnoruční závěti nebo chybějící svědci u závěti sepsané svědky), může být neplatná.

2. Vady týkající se obsahu závěti:

  • Nezákonný obsah závěti – obsah závěti nesmí být v rozporu s dobrými mravy či právním řádem. Například ustanovení o dědictví s podmínkou spáchání trestného činu by bylo neplatné.
  • Nedostatek svobodné vůle zůstavitele – zůstavitel musel sepsat závěť svobodně a bez nátlaku. Pokud byl k sepsání závěti donucen, manipulován či pod tlakem, může být závěť napadena.
  • Zkrácení v povinném díle – potomci zůstavitele (děti, vnuci, pravnuci) mají nárok na tzv. nepominutelný díl, i když je v závěti vydědili. Pokud závěť dědice zkrátí v jeho povinném díle, může tento dědic závěť napadnout.

Postup při zpochybnění závěti

Pokud je možné, že závěť je neplatná, lze ji napadnout u soudu. Lhůta pro napadení závěti je 6 měsíců od doby, kdy se dědic dozvěděl o smrti zůstavitele a o obsahu závěti. Pokud uplyne lhůta pro napadení závěti, závěť napadnout nelze.

K podání žaloby na zneplatnění závěti je nutné se obrátit na advokáta. V soudním řízení bude nutné prokázat, že závěť trpí některou z výše uvedených vad.

Pokud soud shledá, že závěť je neplatná, bude se majetek dědit dle zákonné dědické posloupnosti.

Sepsání závěti vlastní rukou

Závěť lze sepsat i vlastní rukou. Tato forma je nejjednodušší a nejlevnější, nicméně nese s sebou riziko neplatnosti. Pokud nebude dodržena forma vlastnoruční závěti, může být snadněji zpochybněna.

Pro platnost vlastnoruční závěti je nutné:

  • Sepsat závěť vlastní rukou.
  • Podepsat se na závěr závěti a uvést datum sepsání.
  • Pokud je závěť delší než jedna strana, je vhodné očíslovat jednotlivé strany a na konci uvést celkový počet stran.

Vzhledem k potenciálním komplikacím se doporučuje zvážit sepsání závěti s odbornou pomocí, ať už u advokáta nebo u notáře.

Sepsání závěti se svědky

Tato forma vyžaduje přítomnost dvou svědků, kteří nesmí být dědici ani odkazovníci dle závěti a nesmí být manželem/kou nebo partnerem/partnerkou zůstavitele či svědka. Svědci musí být zároveň plnoletí a způsobilí k právním úkonům. Svědci se musí do závěti podepsat.

Sepsání závěti se svědky sice není tak formálně striktní jako závěť u notáře, stále však splňuje požadavky na platnost a je méně náchylná k napadení než vlastnoruční závěť. Cena sepsání závěti se svědky se liší v závislosti na dohodě se svědky.

Závěť a plná moc

Plná moc umožňuje pověřit jinou osobu, aby jiného člověka zastupovala při určitých úkonech. Podle českého právního řádu nelze udělit plnou moc k sepsání závěti.

Závěť je považována za přísně osobní právní jednání. To znamená, že ji může učinit výhradně zůstavitel (osoba, o jejíž majetek jde) osobně. Právo povolat dědice je nepřenosné a nikdo jiný jej za zůstavitele nemůže vykonat.

Zákon výslovně zakazuje, aby někdo jiný určil, kdo bude dědicem zůstavitele. I kdyby zůstavitel udělili generální plnou moc (např. rodinnému příslušníkovi nebo advokátovi), tato moc se nevztahuje na pořízení pro případ smrti. Zástupce nemůže za zůstavitele:

  • určit dědice
  • určit jejich podíly
  • stanovit podmínky nebo příkazy v závěti.

Právo chce mít jistotu, že obsah závěti je skutečným a svobodným projevem vůle konkrétního člověka, nikoliv výsledkem vlivu nebo rozhodnutí někoho jiného. Pokud by bylo možné závěť sepsat v zastoupení, hrozilo by obrovské riziko zneužití a nátlaku na zůstavitele.

Pokud je osoba nemocná, ochrnutá nebo z jiného důvodu nemůže psát, neznamená to, že musí využít plnou moc. Existují zákonné způsoby, jak závěť sepsat i v takové situaci – závěť sepsaná notářem, nebo sepsaná na počítači a podepsaná zůstavitelem a 2 svědky.

© 2026 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang