Zaměstnání je jednou z věcí, která v životě potká téměř každého. Funguje jednoduše tak, že člověk něco dělá a na základě toho dostane zaplaceno. Vyplatí se však vědět, co takový pracovní poměr obnáší a jaká má zaměstnanec práva a povinnosti.
Fungování každé firmy a pracovního poměru je trochu jiné a vždy se odvíjí od toho, co si člověk v pracovní smlouvě dohodl. Základy by však měly být vždy stejné – všechny je totiž určuje zákoník práce.
Je důležité svá práva dobře znát – toto pravidlo platí i v profesním životě. Jen díky znalosti práv totiž člověk ví, co všechno může od zaměstnavatele požadovat, např. kolik dní dovolené si může vzít, nebo co ho čeká, pokud si bude chtít pořídit dítě.
Shrnutí článku
Základní práva zaměstnance určuje zákoník práce, další pak mohou být uvedena v pracovní smlouvě.
Mezi práva zaměstnance patří např. právo na výplatu, bezpečnost při práci nebo možnost odpočinku.
Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci povinnosti, např. povinnost zaměstnance o všem důležitém informovat.
Pracovní smlouva by měla být sepsána písemně a měla by být vyhotovena ve dvou kopiích.
V případě, že zaměstnavatel neplní své povinnosti, může zaměstnanec kontaktovat inspektorát práce.
Vznik pracovního poměru – na co se zaměřit
Pracovní poměr obvykle vzniká podpisem smlouvy. Ta by měla obsahovat především náplň práce (co přesně bude člověk v práci dělat), místo konání práce a datum nástupu.
Dále zde mohou být zmíněny další pracovní podmínky, které sice nemusí nutně obsahovat smlouva, ovšem zaměstnavatel je o nich povinen nejpozději do 7 dnů po nástupu zaměstnance písemně informovat.
O jakých podmínkách je konkrétně řeč?
- stanovená mzda
- pracovní doba a rozvržení směn
- zkušební doba
- délka dovolené
- výpovědní lhůta
- ujednání o pracovních prostředcích
- doba trvání smlouvy
Celá smlouva by měla mít vždy písemnou formu a měla by být vyhotovena ve dvou kopiích – jedna je určena pro zaměstnance a druhá pro zaměstnavatele.
Práva zaměstnance
Podle českého právního řádu má zaměstnanec právo na mzdu a na to, aby byla včas vyplacena.
Dalším právem je pak možnost odpočinku, a to obvykle formou dovolené, pracovních přestávek a předem určené pracovní doby. Mezi koncem jedné a druhé směny by měl zaměstnanec mít minimálně 11 hodin volno. V některých oblastech (např. doprava nebo zdravotnictví) může být doba odpočinku zkrácená, následně však musí být kompenzována.
Zaměstnanec má právo na bezpečí a ochranu při práci. To znamená, že by měl mít bezpečné pracovní prostředí a v případě nějaké rizikové práce co největší ochranu. Také má právo nebezpečnou práci zcela odmítnout.
Těhotné ženy a lidé pečující o děti mají speciální práva. Např. mají právo na rodičovskou dovolenou nebo zkrácení pracovního úvazku. Zaměstnavatel nesmí dát výpověď těhotné ženě nebo člověku na rodičovské dovolené. Těhotné a pečující osoby mají zákaz práce přesčas a na nevhodných pracovních pozicích – v takovém případě jim musí zaměstnavatel najít jinou vhodnou pozici.
V případě, že se člověk potřebuje věnovat opatrování rodiče nad 70 let, je i pro něj v zákoníku stanovena pomoc. Existuje tzv. dlouhodobé ošetřovné, které se může aplikovat, pokud člověk má rodiče po hospitalizaci a potřebuje se o něj minimálně 30 dní starat.
Ošetřovné zajišťuje zaměstnanci výplatu dávky a jistotu, že jej zaměstnanec nesmí propustit. Díky tomu se člověk při opatrování rodiče nad 70 let nemusí bát, že kvůli jeho zdravotnímu stavu přijde o práci.
V neposlední řadě má zaměstnanec právo na ochranu před diskriminací. V případě nerovného zacházení má zaměstnanec právo bránit se u zaměstnavatele, podat stížnost na inspektorát práce nebo se obrátit na soud.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci různé povinnosti. Musí např. zaměstnanci platit mzdu nebo zajistit bezpečnost práce a vhodné podmínky pro její vykonávání. Důležitou povinností je také zaměstnance včas a o všem potřebném informovat. Pokud se ve firmě odehrávají změny, které se zaměstnance týkají, musí o nich být dostatečně a v předstihu informován.
Mimo to má zaměstnavatel mnoho administrativních povinností. Musí např. zaměstnance přihlásit ke zdravotnímu pojištění, vést osobní spisy zaměstnanců nebo zajistit zaznamenávání docházky a pracovní doby.
V případě, že zaměstnavatel neplní své povinnosti, může zaměstnanec kontaktovat inspektorát práce, který situaci prověří a v případě porušení zákoníku práce bude vymáhat nápravu a zaplacení pokuty.
Další povinnosti zaměstnavatele
Mimo výše zmíněné body existuje mnoho dalších povinností, které stanovuje daná pracovní smlouva. Může jít např. o hodnocení zaměstnanců – to podle zákoníku práce není povinností, pokud však bude uvedeno ve smlouvě, zaměstnavatel má povinnost jej zaměstnanci poskytnout. Zaměstnanec se díky němu může zlepšit ve své práci, neboť pochopí své nedostatky a bude pochválen za své přednosti.
Nejlepší je v tomto směru slovní hodnocení, kde zaměstnavatel konkrétně popíše silné a slabé stránky zaměstnance, třeba i jejich vývoj v čase. Na internetu lze najít na slovní hodnocení zaměstnance vzor. Podle tohoto vzoru může zaměstnavatel sestavit hodnocení přímo na míru svému zaměstnanci.
Obecně platí, že zaměstnavatel musí dodržovat všechno, co je ve smlouvě. Pokud např. ve smlouvě stojí, že musí zaměstnanci zajistit firemní auto, skutečně mu ono auto musí zajistit.
Pokud se chce člověk dozvědět více o pracovních podmínkách, může navštívit web www.medium.sk. Kromě tohoto tématu nabízí web mnoho dalších zajímavých informací ze světa práce a financí.
Paleta práv zaměstnanců je skutečně široká. Některá má v sobě přímo zákoník práce, jiné vyplývají z pracovní smlouvy, kterou člověk uzavře – oba dokumenty se však vždy vyplatí pečlivě prostudovat.
Již dlouhodobě se věnujeme široké škále témat. Portál MZ.cz si klade za cíl přiblížit čtenářům aktuální dění co nejsrozumitelnější formou skrze čtivé články. Zpracováváme tematické náměty z rodinného života, duševního zdraví, vztahů, výchovy a dalších oblastí.
